Zpěvačka Martha Elefteriadu, jejíž rodiče byli Řekové a přestože prožila život v Česku, vlast svých předků miluje, připomíná, že básník Vergilius kdysi řekl: „Bylo by lehčí spočítat všechna zrnka písku než všechno to rozličné množství řeckých vín.“
Martha Elefteriadu je autorkou úspěšné knihy s názvem Řecká kuchyně a jednu kapitolu v ní věnovala právě vínům. Znalci Řecka nad ní jásají, ti, kteří o Řecku moc nevědí, se z ní mohou hodně dozvědět. Přesněji, co si kde dát a hlavně, že není důvod zaleknout se cizokrajně znějících názvů jídel, pod nimiž si někdy turisté neumí nic představit. A to je dobře. Cestovat se má přece proto, aby člověk poznával nové věci. Týká se to i vína. Co jiného také v zemi jako je Řecko pít?
Ale pozor, dobré je znát i následující slova zpěvačky Marthy: „Pěstování a pití vína má v Řecku dávnou tradici, přesto nebo snad právě proto se to tam s jeho pitím nikdy nepřehání. Řek bude zřídkakdy sedět u vína sám. Víno pro něho znamená potvrzení přátelství, společnost, oslavu či lidský kontakt, pospolitost. Dostat se do nálady, to ano, ale opít se, to ne. To je pravidlo, kterým se Řekové při svých posezeních podvědomě řídí. A patří k výbavě většiny z nich, mít odhad a zvládnout to.“
Pokud chce turista proniknout do světa řeckých vín o něco hlouběji, zřejmě začne u populárního řeckého vína retsina. Ne každému zachutná. Střediskem jeho výroby je kraj Attika, ale dá se koupit prakticky na celém území i na ostrovech. Má zvláštní příchuť pryskyřice, takže si ho člověk buďto zamiluje nebo ochutná jednou a stačí.
Za nejlepší vína Řekové považují ta pocházející z úpatí Athosu, například jemné Ajioritiko. Marta Elefteriadu ve své knize doporučuje zkusit také například suché červené Makedonikos, sladké dezertní Mavrodáfni či muškátové Moscháto. Velmi rozšířená a dobrá jsou vína z oblasti Neméa. Kdo zavítá na ostrov Samos, měl by vyzkoušet vína tamní, například samoský Moschát bývá označován za nejlepší víno na světě tohoto druhu.
Výborná vína pocházejí z Jónských ostrovů, například Robólla či Mavrodáfni.
V Řecku však zažijí pocity blaha i turisté, kteří nechtějí utrácet a spokojí se s čepovanými víny v pet lahvích v obyčejných malých supermarketech. Většinou je jejich kvalita mnohem vyšší než kvalita obyčejných levných čepovaných vín, na která jsou zvyklá ze své vlasti.
V Kassiopi na Korfu. FOTO: Jan Raška
Takže, k dovolené v Řecku patří zásada: zkoušet, zkoušet, zkoušet a nebát se zeptat. Každý Řek je na svou vlast hrdý a tudíž je rád, když se o ni turista zajímá, což platí i v případě nákupu vína nebo jeho objednání si v restauraci. Ostatně, velmi často bývá moc příjemným zážitkem i džbánek toho nejlevnějšího rozlévaného vína v obyčejné vesnické taverně. Mnohdy bývá zážitkem největším.
A dobré je vědět ještě jednu věc, kterou Martha Elefteriadu zmiňuje ve své knize: „Budete-li sedět u vína ve dvou, pak přípitek zní „Jia su“, což znamená „Na tvoje zdraví.“ Bude-li vás víc, řekněte „Jia mas“. To znamená „Na naše zdraví“. Takže přeju, abyste na cestách po Řecku našli to svoje víno.“
A víte, co je úplně nejlepší? Když při debatě o vínu v Řecku zmíníte, že stejně všechna evropská vína mají svůj prapůvod v Řecku. Protože ono to tak je, právě z Řecka se v dávných dobách vinná réva rozšířila do Evropy. A i kdyby to tak nebylo, nevadí, Řekové jsou stejně přesvědčeni, že vše podstatné pochází z jejich země a každá zmínka tohoto druhu je potěší.
Scarlett Wilková pro i60