Obézní jsou čím dál častěji lidé z nižších sociálních vrstev, s nižším vzděláním. Obezita začala být spojována s chudobou a neúspěchem častěji než s blahobytem a obdivuhodnou kariérou. „Ať jsme tlustí na tři prsty, říkávaly nám naše babičky, když jsme byli malí. Bohužel tehdejší pohled na obezitu jako symbol zdraví a dostatečné výživy je v současnosti po právu zcela opačný. Z obezity se stal vysoce rizikový faktor pro řadu nemocí, zejména v souvislosti s cukrovkou, vysokým krevním tlakem a aterosklerózou,“ říká lékař Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě. Naši předkové však tloušťku vnímali zcela jinak.
„Vždy, když jsem přijela na prázdniny k babičce, neustále lamentovala, že jsem hubená. Pamatuji se, že mi každé odpoledne míchala žloutky s cukrem. Pořád něco pekla. Maso plavalo v mastnotě. Děda říkával, že je třeba si užít toho, že je co jíst a že až bude hlad, my hubení nepřežijeme. Tehdy byla kila navíc známkou toho, že se člověk má dobře a rozhodně se v mém okolí nikdo nebavil o tom, jaké to má následky,“ vzpomíná šedesátiletá Jana. Přestože v dětství byla hubená, později po dvou dětech kila nabrala a nyní se potýká s výraznou nadváhou. „Můj manžel pracoval v těžkém průmyslu a byl zvyklý z domova na takzvaná pořádná jídla. Tehdy se nedělaly těstoviny či saláty. Pořád jsem vařila vepřo knedlo zelo, pekla jsem bůčky, obrovské šišky sekané a tak. Manžel si pochvaloval, jak se máme dobře. Jako hutník přinesl dost peněz a v podstatě jsme je projedli. Dnes máme oba velké zdravotní potíže a lékaři nám jasně řekli, že příčinou je naše obezita,“ vypráví.
Opakem je její dcera. Ta ve svých pětatřiceti letech váží lehce přes padesát kilo, dvakrát týdně cvičí, jezdí dlouhé trasy na kole a je téměř vegetariánka. „Má strach, že zdědila tloušťku po mě, že k ní má dispozice. Tak úplně šílí. Teď se dostala do fáze, že je tak hubená, až to už není pěkné. Přitom vydělává hodně peněz, je manažerkou v nějaké finanční společnosti, chodí na večeře do drahých restaurací. Jenže tam jen uždibuje salát,“ vypráví Jana.
Příběh této rodiny je pěknou ukázkou toho, jak se změnilo vnímání nadváhy či přímo obezity. Dříve byla tolerována, nyní je zatracována. Ovšem, jak už to bývá, jdeme z extrému do extrému, takže mnohdy je označována za tlustou i žena, která má postavu naprosto odpovídající její výšce, věku, tělesné konstituci. Za tloušťku je nyní totiž často považována naprosto normální postava, která nesplňuje parametry vytvořené pro modelky.
V Česku žije s nadváhou 60 procent lidí, přibývá obézních dětí
Pravdou však je, že naše babičky by nyní měly radost. Oplácaných lidí by viděly rozhodně víc, než v době jejich života. V Evropě je obézních dvacet procent lidí a dalších pětatřicet procent spadá do kategorie, která je označována jako nadváha. V České republice má více kil než je zdrávo více než šedesát procent dospělých a nadváha a obezita se stala velkým problémem i mezi dětmi. To by se naši předkové radovali, kdyby viděli současné malé cvalíky, nad nimiž lékaři lomí ruce, protože už nyní vidí, jak velké zdravotní potíže časem budou tyto děti mít.
Dříve lidé umírali výrazně dříve, takže se u nich řada chorob takzvaně ani nestihla projevit. A za - měřeno dnešním pohledem - krátkým životem mimo jiné stála právě špatná životospráva.
Nyní se lidstvo veze na vlně trendu, že je pěkné být na světě co nejdéle. Jenže málokdo si uvědomuje, že pro to musí každý sám něco dělat, ne jen spoléhat na to, že ho lékaři vzkřísí, až bude mít infarkt.
„Souvislost mezi obezitou a zvýšeným rizikem kardiovaskulárního onemocnění je zjevná. Je vědecky dokázáno, že snížení hmotnosti o pět až deset procent snižuje riziko vysokého krevního tlaku a snížení hmotnosti o deset až patnáct procent snižuje hodnoty takzvaného zlého cholesterolu,“ říká profesor Miroslav Souček. Tvrdí, že se až u padesáti pěti procent pacientů projevuje, že trvalé snížení hmotnosti pozitivně ovlivní hodnoty krevního tlaku.
Snahy vysvětlovat, že tloušťka není v pořádku se však objevovaly i v minulosti. „Existovali reformátoři, kteří se snažili prosazovat, že je dobré jíst zdravě. Už v osmnáctém století bylo velké hnutí na ozdravení stravy a nezapomínejme, že většina lékařských postupů ve středověku a novověku byla založena na dietách,“ uvedl historik Martin Franc.
Jenže v současné době se zdá, že čím více se o zdravém životním stylu mluví, tím více přibývá lidí s nadváhou.
