Zdaleka ne každá dopravní stavba v sobě dokáže skloubit funkčnost s elegancí v takové míře, jako se to podařilo autorům mostu přes úžinu Golden Gate v americkém San Francisku. Výstavba tohoto ocelového obra byla zahájena 5. ledna 1933 a dokončena počátkem léta 1937. Ačkoliv už dlouho není nejdelším visutým mostem světa, nic mu to neubírá na jeho estetických kvalitách, za které mu v roce 2001 udělila Americká společnost stavebních inženýrů titul Stavební památka tisíciletí.
Úžina Golden Gate (Zlatá brána) spojuje Sanfranciský záliv s Tichým oceánem. Kolem poloviny 19. století začaly průliv brázdit trajekty, jejichž vytížení rostlo úměrně tomu, jak se stále více obyvatel San Francisca stěhovalo kvůli levnějším pozemkům na protilehlý břeh a do města pravidelně dojíždělo za prací.
Zřejmě první návrh na překlenutí úžiny Golden Gate přednesl v roce 1869 zkrachovalý obchodník a podivín Joshua Norton, jenž se jinak proslavil tím, že sám sebe prohlásil za panovníka Spojených států. Tři roky poté se myšlenky postavit most přes Golden Gate chopil muž o poznání povolanější, železniční podnikatel Charles Crocker. Opět však zůstalo jen u slov, stejně jako za první světové války, kdy ideu oživil místní tisk.
Jak přemostit široký záliv
V létě 1919 se otázkou vybudování mostu začala seriózně zabývat sanfranciská radnice. Většina oslovených kapacit z oboru mostního stavitelství nepovažovala stavbu takových rozměrů vůbec za reálnou. A ti zbylí pro změnu předpokládali, že by vyšla na astronomickou částku.
Jediným, kdo tvrdil, že most přes Golden Gate postavit lze, a to dokonce za přijatelných 25 až 30 milionů dolarů, byl chicagský inženýr Joseph Strauss. V červnu 1921 představil sanfranciským radním předběžný nákres ocelové konstrukce, kombinující prvky visutého a konzolového mostu. Návrh byl místním tiskem ohodnocen jako vyloženě ošklivý, Strauss jej přesto dlouhou dobu hájil. Teprve v průběhu druhé poloviny 20. let změnil názor.
Ve spolupráci s tehdy prakticky neznámým architektem Irvingem Morrowem navrhl Strauss konstrukci se zavěšenou mostovkou a párem štíhlých, skoro 230 metrů vysokých pilířů. Morrow mostu vtiskl podobu vycházející z tehdy módního směru art deco a dal mu do vínku i jeho charakteristickou oranžovou barvu, kterou po četných konzultacích upřednostnil před černou, několika odstíny šedé i barvou hliníku.
Po úspěšném vyřešení tahanic o způsob financování stavby a získání souhlasu od americké armády coby majitele pozemků mohly být počátkem ledna 1933 oficiálně zahájeny práce na více než 2,5 kilometru dlouhém mostu. Pro dělníky tím začal každodenní boj s mořskými proudy, častými mlhami a silným větrem, při kterém šlo o zdraví i holý život.
Zelí po prohýřené noci
Strauss si byl rizika vědom a snažil se ho minimalizovat. Seznam bezpečnostních opatření byl dlouhý, počínaje instalací záchranných sítí, přes povinné nošení helem, až třeba po speciální léčebnou kůru z kysaného zelí, kterou podstupovali dělníci po prohýřené noci. Výsledek? I když do rozestavěné konstrukce dvakrát narazila loď, o život přišlo za celou dobu výstavby „jen“ 11 dělníků.
Poprvé bylo možné přejít po mostě z jednoho břehu na druhý v listopadu 1936 a koncem dubna následujícího roku byl do konstrukce symbolicky zasazen poslední nýt. Při této příležitosti došlo k poněkud trapné situaci: nýt z ryzího zlata se před očima stovek přihlížejících při zatloukání rozpadl. Přesně o měsíc později, 27. května 1937, byl most otevřen pro pěší a následující den i pro automobilový provoz.
Most Golden Gate patří do kategorie visutých mostů se zavěšenou mostovkou. Na délku má celkem 2737 metrů, přičemž zavěšená část je dlouhá 1966 metrů. Váha konstrukce je do kotevních bloků přenášena prostřednictvím dvou nosných a 500 vertikálních lan. Nosná lana mají v průměru skoro metr a k jejich upletení bylo potřeba 129 tisíc kilometrů drátu.
Se vzdáleností 1280 metrů mezi pilíři stál most Golden Gate dlouho na nejvyšší příčce žebříčku nejdelších visutých mostů světa. O prvenství jej teprve v roce 1964 připravil newyorský most Verrazano Narrows. Ačkoliv stále působí majestátně, do dnešních dnů klesl Golden Gate dokonce až na deváté místo.
