Jako každý rok, tak i letos se konaly Dožínky mikroregionu Holešovsko. Do této lokality patří obce Holešov, Bořenovice, Horní Lapač, Kostelec u Holešova, Kurovice, Lechotice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Němčice, Pacetluky, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Rymice, Třebětice, Zahnašovice a Žeranovice.
Dožínky se v Holešově obnovily v roce 2013 a pokaždé byly programově velmi bohaté. Nejinak tomu bylo i v letošním roce, kdy oficiální program byl zahájený v neděli 28.8. v 9 hodin průvodem od Muzea kovářství, které je blízko zámku. Průvod šel městem do kostela, který byl zaplněný do posledního místa, nejen věřícími. Na této dožínkové mši svatých se především děkovalo za úrodu a sklizeň plodin na výrobu potravin. V kázání kněz zmínil, že úroda není leckde samozřejmostí. Jsou oblasti, kde chybí plodinám životodárná voda, jsou války a mnohde úrodu nemá ani kdo sklidit. Toto všechno si v běžném životě ani neuvědomujeme, bereme to všechno jako samozřejmost.
Když představitelé jednotlivých obcí nosili k oltáři různé plodiny a výrobky z nich, tak asi opravdu můžeme mluvit o štěstí, že máme co jíst a potraviny máme z čeho vyrábět. Jen namátkou zmíním, co bylo k oltáři přineseno. Byla to voda, víno, slivovice, trnky, zrní, chléb, koláče, hrozny, brambory, jablka a další plodiny. Po této děkovné mši se šlo opět průvodem přes město do zámecké zahrady v Holešově, kde byl skutečně velmi bohatý program.
Na děti tu čekaly nejen kolotoče, ale také různé hry, soutěže a také dřevěný vláček Pacifik, který jezdil po celé zámecké zahradě. Byla tu spousta různých stánků s dobrotami, občerstvením, hračkami, stánky s pitím a nechyběl ani stánek s ukrajinskými specialitami, které za 50 korun za jednu porci připravily Ukrajinky. A já sama jsem ochutnala jedno jídlo. Byly to takové 2 kousky mletého masa zabalené v kapustovém listu a přelité nějakou červenou štávou. Původně jsme chtěly s kamarádkou Vlastou obědvat řízek s bramborovou kaší, ale to by za 50 Kč určitě nebylo.
Kdo chtěl, měl možnost se svézt zámeckou zahradou v kočáru taženém koňmi. Původně jsem chtěla jet také, ale vzhledem k tomu, že tam bylo mnoho lidí, tak jsme s kamarádkou obsadily místo ve stanu před hlavním pódiem. Zde byl totiž hlavní program, kde vystoupily různé folklorní spolky a také silák Železný Zekon. Popisovat to dlouze nebudu, neboť přikládám fotografie, kde všechny účinkující na fotografiich uvidíte.
Okolo 14. hodiny se z nebe spustil obrovský liják, a to hned dvakrát a bylo hned všude mokro. Spousta lidí to vzdala a zejména maminky s kočárky šly domů. Ale i tak na této slavnosti zůstalo stále hodně lidí. Já asi 2 hodiny před koncem jsem jela domů kvůli autobusovému spojení a kamarádka šla domů, bydlí totiž v Holešově. Ale od rána jsem si dožínek já i Vlasta užily dost, a opravdu to byla moc pěkná a velmi zdařilá akce, na kterou budeme obě dlouho vzpomínat. Potkaly jsme zde bývalé spolupracovníky, spolužáky a také přátele, se kterými jsme se potkávaly v mládí na tanečních čajích, zábavách apod. A bylo jich opravdu hodně.
Budu-li zdravá za rok, pojedu určitě zase. Plán je, tak snad jej nic nezkazí a už teď se těším.
