Za největšího vynálezce minulého století (a možná všech dob) lidé obvykle považují Thomase A. Edisona. V jeho stínu zůstává vědec mnohem významnější a dodnes ne zcela pochopený: Nikola Tesla. Z jeho práce žijeme dodnes, zatímco většina Edisonových vynálezů je dávno překonána. V pondělí 7. ledna uplyne 70. let od Teslovy tak trochu záhadné smrti.
Na počátku roku 1943 bylo Teslovi 86 let. Navzdory tomu byl stále ještě duševně i tělesně svěží. Tvrdil, že pracuje na mimořádně ničivých zbraních a zřejmě se je pokoušel prodat vládám SSSR nebo nacistického Německa. Na svůj věk vypadal pořád ještě docela dobře – i přesto, že jeho životospráva byla velmi podivná. Spal jen tři hodiny denně, protože věřil, že spánek je tichý zabiják. Vše prováděl tolikrát, aby číslo bylo dělitelné třemi, objem každého sousta si vypočítával, měl panický strach z bakterií. Tvrdil, že má jasnovidné schopnosti, vidí ve tmě a umí si snížit puls na pár tepů za minutu. Stroj dokázal v duchu nejen navrhnout, ale poznat jak bude fungovat – jasně viděl, zda běží pravidelně, či zda je třeba něco vylepšit. I slabé zvuky slyšel přes několik zdí...
Nezabila ho ale jeho životospráva. Jednoho dne jej na ulici porazilo neznámé auto, on však odmítl hospitalizaci a doplazil se do svého hotelového pokoje, kde 7. ledna 1943 v osamění zemřel. Agenti FBI vzápětí zabavili jeho pozůstalost. Někteří historikové soudí, že opravdu významné části jeho poznámek nebyly nikdy zveřejněny.
Muž, který otřásl New Yorkem
Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 v chorvatském Smiljanu v rodině srbského pravoslavného duchovního. Už jako mladík byl nevyrovnaný a chorobně citlivý. Někdy studoval do naprostého zhroucení, jindy utíkal z domu a toulal se v pochybné společnosti. Tak prošel několika rakousko-uherskými školami a studoval nějaký čas i v Praze. Roku 1884 odjel do USA, téměř bez prostředků, jen s několika doporučujícími dopisy a plánem létajícího stroje kapse. Tam ho do své laboratoře přijal Edison, později se však ve zlém rozešli.
Zejména z první fáze Teslovy činnosti pochází celá řada praktických vynálezů, které zcela změnily svět. K nejvýznamnějším patří střídavý třífázový proud a elektromotory s točivým magnetickým polem. Další oblastí jeho působení bylo bezdrátové spojení. Jím vynalezený systém překonal systémy jeho konkurentů, což jim ovšem nijak nezabránilo si jej přivlastnit. Jenže co bylo pár ukradených vynálezů proti tisícům nápadů, které se mu líhly v hlavě! Bezdrátový přenos energie na velké vzdálenosti. Dálkově řízená plavidla. Bezdrátový přenos obrazů a dokumentů... Teslova práce byla jeho současníkům čím dál méně pochopitelná.
Jednoho dne roku 1898 zachvátilo okolí Páté avenue na Manhattanu podivné zemětřesení. Domy se chvěly, okna praskala a lidé v panice vybíhali do ulic. Epicentrum však neleželo hluboko v zemské kůře, ale v budově číslo 55. Policisté šli najisto: zde bydlel blázen, který při svých pokusech ovládal blesky, dokázal přežít zásah napětím milionů voltů a tvrdil, že komunikuje s Marťany.
Newyorské pokusy patří do té části Teslovy práce, která zůstala dodnes nejasná – stejně jako mnoho dalších aktivit tohoto tajemného muže. Další díl jeho vynálezů tvoří ty, které byly neprávem přiznány jiným: bezdrátové vysílání, rentgen a mnoho dalších. K menší a nejmenší části patří to, co dokázali jeho současníci pochopit a z čeho dodnes žijeme.
Ztracený mimozemšťan?
Roku 1895 Teslovu manhattanskou laboratoř zničil požár, a tak si novou vybudoval pokusnou vysílací stanici v opuštěné oblasti Colorada. Její vysílací věž v okolí budila posvátnou hrůzu. Když vysílač pracoval, objevovaly se na hromosvodech budov v okruhu desítek kilometrů ohnivé oblouky. Elektřina sršela z hran a hrotů všech kovových předmětů a mezi podkovami koní přeskakovaly jiskry. Ohlušující hřmění bylo slyšet na vzdálenost mnoha kilometrů. Za nocí ožívalo nebe nad stanicí barevnými obrazci připomínajícími polární záři. Jednoho dne prý přiletělo velké hejno motýlů a vytvořilo nad věží rotující vír...
Ještě podivnějším projektem byla Teslova Světová stanice, kterou postavil na mysu Wardenclyff (Long Island). Podle všeho šlo o zúročení jeho pokusů z Colorado Sprinte. Tesla prohlašoval, že vytvoří vysílač, který umožní spojení s celým světem, nejen pro vysílání politických, obchodních a soukromých zpráv, hudby i zábavných pořadů, ale také bezpečné přenosy utajených rozhovorů, obrazů, fotografií a dokumentů. Chtěl odtud určovat polohu všech lodí na kterémkoliv moři světa. Kromě toho se odtud chystal dodávat světu energii – bez drátů.
Tesla tvrdil, že tak ukončí války a nepřátelství: stanice na mysu Wardenclyff nedaleko New Yorku se měla stát centrem nového světa bez bojů a násilí. O co přesně mu šlo doopravdy, však nikdo neví, nechybí ani názory, že gigantický vysílač měl opět odpovědět na mimozemské signály, které vynálezce zachytil v Colorado Sprinte. Roku 1917 stanici vyhodilo do povětří demoliční komando americké armády – údajně pro podezření ze špionáže. Poté už se mu nedařilo získávat investory a stáhl se do ústraní. Pracovat ale nikdy nepřestal.
Leckteré Teslovy vynálezy nechápeme dodnes, jiné jen částečně. Například roku 1977 se vědci R. Golka a R. Bata pokoušeli zopakovat experimenty s Teslovým velkým transformátorem, na němž dosáhl napětí 100 miliónů voltů. Navzdory modernějším prostředkům, se podařilo získat sotva 20 miliónů voltů.
Ve vzácných chvílích sdílnosti Tesla vypravoval o vidinách, které ho pronásledovaly od dětství, o světélkujících obludách v temné podmořské říši, které přicházely ve spánku i za bílého dne. To proti nim prý musel s největším vypětím vůle vymýšlet stroje a zařízení, jimiž je od sebe zaháněl.
Pro ostatní lidi byl Tesla naprostou záhadou a mnozí mysleli, že je ve skutečnosti mimozemšťan. Nechybí ani domněnka, že výsledkem jeho aktivit byl takzvaný tunguzský meteorit – záhadný výbuch, k němuž došlo roku 1908 na Sibiři. Jisté je jen jedno: Tesla byl jedním z největších technických géniů, který zůstal z větší části naprosto nepochopen.
