Podle předních odborníků je na vině vynechávání preventivních gynekologických prohlídek, limity v citlivosti používaných testů a nízká proočkovanost proti původci této nemoci, lidskému papilomaviru (HPV).
Výskyt karcinomu děložního hrdla, stejně jako mortalita, tedy počet žen, které na toto onemocnění umírají, v ČR setrvale klesá od 90. let minulého století. Oproti roku 1995 poklesl počet nových onemocnění do roku 2020 o 40 %. „Tento pokles je bezesporu především výsledkem organizovaného screeningu, tedy pravidelného vyšetření, které je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění ženám a dívkám od 15 let věku v ročních intervalech. Jistě se na něm podílí i pravidelné osvětové kampaně a do budoucna lze očekávat další výrazný pokles výskytu onemocnění v důsledku očkování proti HPV infekci, které je v ČR hrazeno 13letým dívkám od roku 2012 a stejně starým chlapcům od roku 2018,“ vysvětluje onkogynekolog prof. David Cibula, přednosta gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN v Praze. I přes tyto úspěchy však tímto zhoubným nádorem stále onemocní ročně stovky žen.
Proočkovanost v ČR je nižší než v některých rozvojových zemích
Více než 95 % případů rakoviny děložního čípku vznikne v důsledku sexuálně přenosné infekce lidským papilomavirem (HPV). Předejít infekci tedy logicky znamená také předejít rozvoji nádorového bujení. Vzhledem k tomu, že virus HPV je v populaci velmi běžný (80 % lidí se během života nakazí), je nejvíce spolehlivou ochranou očkování proti HPV. Tělo si na základě kontaktu s vakcínou vytvoří proti viru protilátky.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je možné snížit celosvětový výskyt rakoviny děložního čípku do roku 2050 o 40 % – to znamená zabránit úmrtí na toto onemocnění u 5 milionů žen. Podmínkou však je dosáhnout nejméně 90% proočkovanosti u dívek mladších 15 let do roku 2030. Jsou země, kde se to daří. Například Uzbekistán nedávno oznámil překročení 94% proočkovanosti dívek ve věku 12–14 let. V ČR se zatím bohužel k tomuto cíli blížíme mnohem pomaleji a v proočkovanosti nás dokonce předbíhají rozvojové státy, jako je například Rwanda. Ta patří mezi země, které dle studie WHO a UNICEF dosáhly 90% proočkovanosti 15letých dívek už v roce 2019.
Přitom je očkování proti HPV v Česku dostupné od roku 2006 a od 1. ledna 2022 jsou hrazeny pojišťovnami všechny tři vakcíny proti HPV v plné výši. „S proočkovaností proti HPV u dívek se dostáváme lehce nad 60 %, stejně jako u jiných nepovinných očkování. Někteří rodiče jsou bohužel při rozhodování, zda dítě nechat očkovat, ovlivněni odlišnými názory na očkování v rodině nebo mediálními dezinformacemi,“ vysvětluje MUDr. Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně vakcinologické společnosti.
Ochrana očkováním proti HPV u sexuálně naivních žen, tedy u těch, které ještě neměly pohlavní styk, se podle klinických studií pohybuje nad 90 %. Vakcinace má však smysl i u dospělých žen, neboť i jim poskytuje prokázané snížení rizika onemocnění asi o 40–50 %. Chlapci se očkují nejen proto, že jsou přenašeči HPV, ale infekce u nich může způsobit nádor v oblasti genitálu či horních cest dýchacích.
Včasná diagnóza je klíčová pro léčbu
Rakovina děložního čípku se může projevit bolestmi v podbřišku a krvácením – typicky v průběhu sexu a po něm, nebo mezi menstruačními cykly. Ženy se vznikajícím nádorem však často žádné problémy nepociťují, protože raná stádia onemocnění probíhají bez příznaků. Přitom čím dříve jsou změny na děložním čípku odhaleny, tím vyšší je šance na vyléčení. „Neměla jsem žádné obtíže ani bolesti. Šla jsem na běžnou gynekologickou prohlídku, při níž lékař našel podezřelý nález na děložním čípku. Výsledky cytologie pak byly špatné, takže mě poslal na biopsii a já jsem 14 dní čekala na výsledky,” popisuje paní Klára z Chebu začátek svého onemocnění. Biopsie potvrdila nádor děložního čípku, ale měla štěstí v neštěstí – včasné odhalení nádoru jí zachránilo život, protože bylo možné provést úspěšnou operaci. „Chtěla bych vzkázat mladým dívkám, ale i ženám po padesátce, aby na prevence chodily. Vyšetření je rychlé a možnost včasné léčby v případě onemocnění za to rozhodně stojí,“ dodává mladá žena.
Pro ženy, které rakovinou děložního čípku onemocněly, jsou významné nové možnosti v léčbě. „V letošním roce byl v Evropě schválen druhý přípravek biologické léčby ze skupiny imunoterapie pro pacientky s nádorem v pokročilém stádiu. Díky tomu, že je v několika centrech otevřená klinická studie, mají české pacientky přístup i k další inovativní léčbě konjugovanou protilátkou, která již byla schválena FDA pro léčbu v USA. V léčbě časných stádií je výrazná i česká stopa – v letošním roce bude ukončena velká mezinárodní studie, která probíhala od roku 2016 ve 47 centrech v 17 zemích 4 kontinentů pod vedením Onkogynekologického centra ve VFN. Studie by měla potvrdit onkologickou bezpečnost provádění tzv. biopsie sentinelové lymfatické uzliny a snížit tak nežádoucí dopady operační léčby u malých nádorů,“ popisuje pokroky prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA.
Citlivější screening
Pro skutečné snížení rizika onemocnění je nezbytné, aby ženy pravidelné preventivní gynekologické prohlídky nevynechávaly. Bohužel mezi českými ženami s rostoucím věkem dramaticky klesá jejich účast na screeningu. Proto se zejména u žen starších 60 let v ČR často nedaří onemocnění diagnostikovat ve stádiu, kdy je vyléčitelné. „Dostupnost ambulantních gynekologů je v ČR velice dobrá, ale přesto část populace možnosti prevence nevyužívá a zejména proto stále vidíme pokročilá stádia cervikálních karcinomů,“ dodává MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP.
Kromě cytologie (vyšetření stěru z děložního čípku pod mikroskopem) je v ČR v rámci screeningu prováděn také HPV DNA test. „Originální česká studie Libuše odhalila díky přidání HPV DNA testu ke standardnímu cytologickému vyšetření čtyřikrát více případů závažných přednádorových změn než samostatná cytologická vyšetření. Díky kombinaci s HPV DNA testem tak došlo k významnému zvýšení citlivosti a bezpečnosti preventivního vyšetření,“ vysvětluje onkogynekolog prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., zástupce přednosty gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN v Praze
„Díky těmto příznivým datům byl od 1. 1. 2021 HPV DNA test zařazen do systému hrazené péče jako nedílná součást preventivních vyšetření u všech žen ve věku 35 a 45 let v ČR. Věkové skupiny 35 a 45 let byly voleny s ohledem na nejvyšší možný dopad na co největší část ženské populace. V budoucnosti je ale snaha o postupné rozšiřování věkových skupin. Aktuálně je nejvíce diskutováno rozšíření o ženy ve věku 55 let, kterým by byl HPV DNA test rovněž hrazen ze zdravotního pojištění. Význam HPV DNA testu nespočívá jen ve vysoké citlivosti při vyhledávání přednádorových a nádorových změn, významná je rovněž informace o jeho negativitě, která je velmi spolehlivým indikátorem nízkého rizika rozvoje rakoviny děložního čípku na několik let dopředu," dodává profesor Sláma.
