Záda, břicho, hlava, rameno… Něco z toho bolí, ale všechna lékařská vyšetření jsou v pořádku. Jenže bolest neustává a člověk se dostává do začarovaného kruhu.
„Tak co ti vlastně je?“
„Nevím.“
„Jak nevíš? Tak si zajdi k lékaři.“
„Už jsem byl všude, dívají se ně mě jako na blázna, prý mi vůbec nic není.“
„Tak si to možná namlouváš…“
„Nenamlouvám.“
„Tak si vezmi prášek.“
Takové situace jsou nepříjemné a dovedou pořádně zkomplikovat život. Nyní se na lidi s tímto trápením zaměřuje poměrně mladý obor s názvem viscerální terapie.
„Každá bolest je varovným signálem těla, že je něco špatně. Ovšem ohnisko problému se často skrývá úplně jinde, než se bolest projevuje,“ říká Iva Bílková, hlavní terapeutka společnosti Fyzioklinika, která se tímto oborem zabývá. „Mnohá lékařská vyšetření zaměřená jen na část lidského organismu nic neodhalí. Univerzitně vzdělaný fyzioterapeut vnímá tělo jako celek, umí nalézt příčinu bolesti břicha například v oblasti bederní páteře a naopak. V případě bolavých zad rozezná například poruchu vnitřních orgánů. Právě takzvaně neviditelné napětí a nerovnováha vnitřních orgánů jsou původcem problémů u šedesáti procent našich pacientů,“ tvrdí.
Velmi často se ukáže, že příčinou bolestí a nepříjemných pocitů bývá obyčejné vadné držení těla. Čím více se člověk hrbí, tím více se stahují vazivové obaly v dutině břišní a omezuje se jejich hybnost. „K funkční poruše vnitřních orgánů mohou vést nejen záněty a operace, ale také dlouhodobý špatný sed nebo oblečení jako těsné džíny, úzké sukně, utažený pásek. To vše může podporovat chybný dechový stereotyp, stlačovat břicho,“ vysvětluje fyzioterapeutka.
Upozorňuje, že když špatně sedíme, je břišní stěna utlačena, bránice nemá prostor pro plnou funkci a nepracuje dostatečně. „Tím se plně neaktivuje hluboký stabilizační systém a zvyšuje se tlak na páteř. Tento stav ovlivňuje také hybnost vnitřních orgánů, který chybí adekvátní prostor a může tím docházet k poruše jejich funkce a vzniku spasmů.
Zkušení a vyškolení terapeuti dokážou podobné problémy diagnostikovat a pak navrhnout vhodnou terapii. Každému vyhovuje něco jiného, jiné cviky, jiná změna životního stylu. Ideální je, pokud se člověk sám zapojí do nápravy a ve cvičení a změnách pak pokračuje sám i poté, co přestane pomoc fyzioterapeutů vyhledávat. Zkrátka, když se naučí, jak správně dýchat, jak držet vzpřímeně tělo, jak sedět, jak se protahovat a podobně.
Protože se mnohdy ukáže, že za vleklými bolestmi břicha řešenými nadměrným užíváním prášků proti bolesti, stojí třeba jen to, že je člověk každý večer naprosto zhroucený na měkkém gauči u televize. A když si sedne jinam, jinak a předtím a potom si správně zacvičí, léta trápení se mohou stát minulostí.
Dlouholeté problémy se často projeví až ve vyšším věku a samozřejmě je pak o to složitější s nějakou změnou životního stylu začít. Proto je vhodné nad bolestí nemávnout rukou, netlumit ji prášky, ale zkusit opravdu přijít na to, proč si právě nás vybrala jako svého hostitele.
