Astronomický ústav v Ondřejově patří k předním vědeckým pracovištím svého druhu v Evropě. Základy k tomuto renomé položil podnikatel a přírodovědec Josef Jan Frič, který tu v roce 1906 vybudoval první hvězdárnu. Tento nadšený amatérský astronom a majitel továrny na měřící přístroje zakoupil pozemek pro svou observatoř asi 35 kilometrů jihovýchodně od Prahy 21. ledna 1898, tedy před rovnými 115 lety.
Za 900 zlatých
Pozemek o rozloze osmi jiter (asi 6,4 hektaru) koupil Frič za 900 zlatých a už ve smlouvě bylo uvedeno, že má sloužit jako prostor pro postavení hvězdárny. Než byl vrcholek pozemku upraven a odlesněn, fungovala na jeho úpatí prozatímní dřevěná pozorovatelna. Nový areál observatoře (včetně pracovny, zahradníkova obydlí či čtyř pozorovacích domků se sklopnými střechami) vznikl v letech 1905 a 1906 podle návrhů architekta Josefa Fanty.
V roce 1928 věnoval Frič (1861–1945) hvězdárnu se všemi budovami, přístroji i pozemky československému státu, respektive Univerzitě Karlově. Dnes se tady provádějí pozorování Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty či vysokoenergetických objektů ve vesmíru. Je tu také umístěn největší hvězdářský teleskop v Česku, jehož hlavní zrcadlo má průměr dva metry a váží 2,2 tuny. Unikátní dalekohled, jehož všechny pohyblivé části váží 83 tun, byl uveden do provozu v roce 1967.
Tip na výlet
Historické kopule hvězdárny slouží v současné době jako muzejní prostor. Ve verandě Astronomického muzea Vojtěcha Šafaříka je umístěn tubus Fričova dalekohledu, jehož více než 150 let stará optika umožňuje i dnes pozorovat sluneční skvrny. Za prohlídku stojí rovněž přístroje vyrobené převážně Fričem a dobové fotografie ze stavby hvězdárny. V areálu návštěvníci uvidí i arboretum se vzácnými dřevinami.
