Klíče mají dlouhou historii. Znali je již staří Řekové od 8. století př. n. l., archeologické vykopávky v Thébách svědčí o existenci zámků s klíči od 3. století př. n. l. Homér ve svém díle Odyssea píše o Pénelope, která opatrovala klíč z bronzu a slonoviny.
Klíče jsou jedním z atributů apoštola sv. Petra. Na Petrovi – na skále postavil Ježíš církev v odpověď na víru, kterou Petr vyznal. Jako zástupci církve mu Ježíš řekl: „Tobě dám klíče nebeského království.“
Klíče se vždy lišily svým provedením (tvarem, zdobením), vahou, délkou i použitím materiálů. Protože vlastnictví některých důležitých klíčů bylo odznakem důstojnosti, nosívaly se zavěšené na krku na zlatém řetězu. Mnohé klíče u královských dvorů měly svá pojmenování, např. Komorní klíč na dvoře Marie Terezie. Asi všichni známe sedm klíčů od korunovačních klenotů.
Vytváření sbírek klíčů je jedním z mnoha sběratelských oborů. Sbírky klíčů jsou součástí řady muzeí.
Klíče jsou od domu, bytu, auta, trezoru, dveří do místností, mříží, u skříní, skříněk, šuplat, schránek … Někdo má klíče jen na kroužku, jiný má u nich přívěsek, další je mají schované pěkně v klíčenkách. Vzpomínám si, že jako děti jsme nosily klíč od bytu zavěšený na šňůrce nebo stužce kolem krku.
Doma klíče od bytu/domu také necháváme na různých místech. V zámku, na věšáčku, na misce, v košíčku … Četla jsem, že klíče se v zámku nemají nechávat z bezpečnostních důvodů. No, já je tam nechávám, abych je měla vždy po ruce. Ostatní, hlavně od skříňky v kolumbáriu a od sklepa, mám v kuchyni v malované plechovce. Auto ani trezor nemám.
Ve známé písničce Olympiku se zpívá: „Vymyslel jsem spoustu nápadů, Co podporujou hloupou náladu, Hodit klíče do kanálu…“ Záměrně by je tam jistě nikdo nehodil, ledaže by chtěl druhému ublížit. Kdyby tam ale náhodou spadly, byl by malér na světě. Jedinou útěchou by mohlo být, že je tam nikdo nenajde a nezneužije.
Jednou jsem jela za maminkou do domova pro seniory. Přes rameno jsem měla dvě podobné tašky. Jednu s sebou, druhou jsem chtěla vyhodit do popelnice. Ve chvíli, kdy jsem ji otevřela, má ruka ustrnula nad prázdným hranolem a já jsem ze zadní kapsy tašky vyndala klíče od bytu. Obešly mě mrákoty při představě, že bych tašku zahodila i s klíči. Těch nepříjemností, toho vyřizování, co by mě čekalo! Přestože rezervní klíče má dcera mého přítele. Od té doby si dávám na klíče větší pozor. A nejen na ně. Také na peněženku, doklady, mobil … Prostě to, co bych v případě ztráty těžko nahrazovala. Ovšem s postupujícím věkem je to čím dál obtížnější.
„Leze, leze po železe,
nedá pokoj, až tam vleze.“
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Klíč
http://www.catholica.cz/