Kdysi dávno jsem napsala povídku na třípísmenná slova, pak četla na srazu, ale nemůžu ji zde najít, asi jsem ji nezveřejnila. Činím tak dnes s malými úpravami, aby to bylo mládeži přístupné.
Ves Týn jak ráj pro oči. Kol řek lán, pak les pln hub, sam dub, buk. Prý zde žil pán Vok, ten pět žen měl!
Zde dům, tam Ota Ráž žil. Byl vůl, rád pil rum, pak moc Evu bil. Kdo chce psa bít, hůl....Eva lká: pij míň. Tak dal Evě
pět ran pod oko, ona fuč, Ráž zas sám.
Zde tis, dál dům. Tam žil muž Jan. Ten měl tři psy. Pes Max měl šíj jak laň, uši jak vlk, oči jak rys. Pes Rex byl jak ďas. Chrt Udo zas jak páv. Kam jde pán, tam jde pes. Jan měl úču Idu. Jan jen dře jak kůň, orá lán. Zlá Ida: Dři víc, jez míň, dej vše, zab psy! Zas máj, noc jak čar, jen Ida řve. Jan rud jak rak, zře jak býk, pak nůž... žel, Ida šla pod zem. Jan pět let loch.
Dál les, tam dům, tam pan Tom. Tom byl též sám, rád při mši pěl. Věž, kůr, tam sto bab, Tom ale byl gay, zač ten bol?...Tom dbá rad bab, aby pěl míň. Hle, zdeTom udí pár kur. Pět bab: Dej nám! Tom zle: Vám nic!
Pan Bém dlí zde, též choť Ola. Bém řka Ole: Mám teď čas, jdu pod les. Ola jak ďas: Kam zas sám? Bém nic, jde.
Jde dle Úpy, tam háj pln vrb, mez, hle, cos oko zří! Řiť! Pro Bůh, Aňa!!! Ona líc jak nach: Nech mne, jdi dál! Bém: Jak jít, Aňo, mám chuť, dáš? Aňa rdí: dám! Pár pus, pak raz dva, hop hop, čpí pot, Bém úpí ááá, gut job, dík. Aňo, pak mlč, mlž, toť náš taj! Tak, kdy zas, Aňo? Dej echo, piš SMS. Kam? Piš osm dva tři pět dva pět dva dva osm. Ano, mám. Již jen pár pus. Čau! Čau!
Tak Bém zas jde. Tam zří dům Oty, při něm vůz BMW. Nač máš ten vůz? Oty ptá Bém. Choď, buď fit! Ota úpí: Nou, nou, mám
vůz, chci jet. Tak jeď, jdu sám.
Jde dál, tam důl OKD, tam byt RPG. Tam dlí Ivo. Hoj, tak jak? Ivo: Nic moc, byt mám, tak chci žít, jak jen
jde. Hmm, kde syn? Syn ing, pět let VŠB, teď USA. Bém: Hmm, tož hoj.
Jde, jde, tam, kde jih. Tam hic, Bém tře pot. Jde, jde dál, tam pan Srb. Tak jak? ptá Bém. Srb: Náš syn měl osm let, mám jej rád, chce meč. Bém: Tak, tak, hoch chce, tak dej. Čím chce syn být? Srb: Prý chce být kat. Bém: Inu, toď div, ale kdo chce kam...Teď čas jít dál, tak čau!
Bém jde dál kol hor, bor pln srn. Zas kus les, dol, zde lán, pár koz, čpí prk. Tam Řek, ten rád pil úzo. Ryl pýr, pak sel mák. Bém ptá: Zač dáš ten mák? Řek: Dej sto kun. Bém: Dát sto kun, tak moc? Řek: Dej sto kun. Bém: Jsi chrt, sám mám prd, dám míň. Řek: Míň? Tak nic, řek Řek.
Tak Bém šel dál. Zde rov, zde Ida spí již pět let. Ido, Ido, pech, teď jsi tam, Jan byl blb. Zde zeď, tam čte: Byl mor, TBC, vši ... fuj. Bém zří dým. Běž, běž, ber hůl, tam žár, nať has! Půl dne byl tam, již tma. Čas jít dom.
Jde, zří jas. Toť zas kdo? Oči jak vůl, zří UFO, věř. Kýs muž bez ruk, bez noh, jak sud. Bém tře oko, mám jen sen? Bém: Hej, boy! Nic. Hle, UFO frr nad Zem, již fuč. Zas tma,Bém jsa paf. Jen nov nad vsí, Týn již spí. Hle náš dům, tam plá krb, při něm saň Ola jak KGB: Kde byl, čím jel, kam šel... Olo, mlč, teď již noc, lid spí. Ale choť Ola lká dál: Máš mne rád? Bém lže: Olo, mám, ale teď již mlč, lež, spi. Chrr, chrr, Bém již spí jak myš, pšt! Při tom snu měl Aňu zas.
