Z moře přichází do Nizozemska život i hrozba, neboť dvě třetiny jeho území leží pod úrovní mořské hladiny. Země tulipánů a větrných mlýnů zažila hrůzné chvíle přesně před 60 lety v noci ze soboty 31. ledna na neděli 1. února 1953, kdy se kvůli protržení pobřežní hráze v Severním moři na jihozápadě země značná část území ocitla pod vodou. Po tragické události tu přehradili hlavní úžiny, jimiž moře pronikalo hluboko do pevniny.
Šestimetrové tsunami
Bilance dvoudenní zkázy byla otřesná – zahynulo 1836 osob, na sedmdesát tisíc obyvatel muselo být evakuováno, škody dosáhly miliardy guldenů. Vláda poté investovala nesmírné prostředky do nového systému hrází a polderů, do nichž je možné v případě nebezpečí záplavovou vodu odvádět.
Katastrofu vyvolala silná bouře přicházející z Evropy. Spolu s vysokým jarním přílivem zapříčinila dramatický příliv, kdy se hladina moře místy zvedla až o šest metrů. Gigantické vlny překonaly mořské zábrany a rozlily se do krajiny.
Nejhorší situace byla v jižní provincii Zeeland, padly i hráze v provinciích South Holland a Noord-Brabant. V nočním čase povodně všichni spali a nevysílaly žádné rozhlasové stanice, navíc byl víkend. Do postižených oblastí tak nedorazilo varování včas, aby se lidé stihli připravit na blížící se zkázu, což násobilo její tragické důsledky. Telefonní a telegrafická síť byly narušeny, a tak do postižených oblastí dorazili záhy radioamatéři, kteří tam vytvořili pohotovostní rozhlasovou síť, jež pomáhala udržovat spojení s okolním světem.
Ochranu jistí systém hrází
Po tragické události se nizozemský parlament rozhodl pro grandiózní plán Delta, který uzavřel říční síť při pobřeží hrázemi a propustmi a pobřežní hráze zvýšil nebo postavil nové.
V letech 1961-1986 vznikaly hráze Veersedam, Haringvlietdam a Brouwersdam. A úplně nakonec průtoková hráz Ooesterschelde s protipříbojovými ocelovými uzávěrami - vraty, které je možno v případě potřeby během hodiny neprodyšně uzavřít.
Stavba hrází v Nizozemsku není ničím novým. Už od středověku se zde stavěly mohutné hráze na moři i na řekách. A v průběhu věků Nizozemci v tomto oboru dosáhli mimořádných výsledků. Přesto v boji s přírodou i prohrávali: třeba velké záplavy na řece Máse si v roce 1420 vyžádaly více než deset tisíc obětí.
Tragické záplavy v roce 1953 zasáhly kromě Nizozemska i Belgii a Británii. V Anglii zahynulo 307 lidí v hrabstvích Lincolnshire, Norfolk, Suffolk a Essex, ve Skotsku bylo devatenáct obětí. V Belgii zaplatilo životem 28 osob.
