Rozvod
Ilustrační foto: Freepik

Rozvod

16. 7. 2024

To ty jsi se rozhod´ jako muž a pravý chlap….a řekl jsi ROZVOD.

Takhle začíná jeden šanson Hany Hegerové. A takhle nám v dětství jednou táta řekl, já jsem jí řek´ bude rozvod. Hromoval, když se znovu a znovu ponořoval do dávné minulosti vztahu s naší mamkou. 

Rodiče byli rozvedeni od našich tří let, takže táta si nás čas od času vyzvedával, jak to tenkrát před více než padesáti lety, bylo zvykem. Korespondenční lístek oznamoval datum a hodinu vyzvednutí. Já a sestra Ingrid, vystrašené, neboť jsme na tátu nebyly zvyklé, jsme v onen den z okna vyhlížely taxík.

Když jsme nasedli do taxíku, táta dal povel řidiči Na Špejchar, ulice na Valech. A jelo se. My jsme vždy brečely. Proplakaly jsme celou cestu, neboť nám byl táta cizí a on se nějak zvlášť nesnažil k nám přiblížit.

Vždycky jsme dojely k jeho k pražské sestře, tedy naší tetě, jak jsme ji později odlišovaly od tety londýnské. Teta měla dceru, tedy naší sestřenici a vnuka, což byl sestřenice syn. Stejně starý vnuk byl jediný, kdo k nám dvěma přilnul.

Manžel sestřenice si nás obvykle uplakané vzal na klín a utěšoval nás zpívajíc Až zazní volání divokých husí… Pak přišla na řadu sestřenice Zelený hájové, bejvaly jste vy moje…

Po celý den návštěvy nás táta doslova cpal se slovy Jezte, snězte to, nebo vám to máma sní.

Nastala doba loučení a vrácení dětí, tedy nás domů. Návrat taxíkem nebyl možný, neboť nám bylo z přejedení tak zle, že jsme celou cestu od Chotkových sadů do Riegrových sadů, kde jsme bydlely s mamkou, prozvracely.

Po každé návštěvě prý nás máma dávala týden dohromady. Navíc si stěžovala, že jsme k ní vždy sršely nenávistí. Oba rodiče si totiž po celé dětství vylévali vztek jeden na druhého a na prohraný život přes nás dvě, jeden na druhého házel špínu a urážky lety nabíraly na síle.

Později korespondenční lístek obsahoval pouze šest slov: Na vánoce si pro děti nepřijedu. Měnilo se pouze první slovo, slovo vánoce bylo nahrazeno slovem velikonoce či slovem prázdniny.

Po mnoha letech jsme v tátově pozůstalosti našly dopisy. Milostné. Byly adresovány mamce. Nevěřily jsme se sestrou vlastním očím. Pak jsem si vzpomněla na jednu otcovu větu: Láska se promění v nenávist a naopak. To jsou dva vrcholné body.

V mládí jsem měla ráda Beatles. Jednou jsem poslouchala Johna Lennona. Zpíval: It´s so precious, we´ve grown. Ano, je to báječné. Vyrostli jsme. Jsme dospělí.  

 

 

 

 

 

Můj příběh rodina rozvod
Hodnocení:
(4.9 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.