Prší, prší, prší
Ilustrační foto: Pixabay

Prší, prší, prší

16. 9. 2024

Prší, prší, prší,

já mám smutek v duši

Copak se to stále děje,

nejdřív vedra

a teď leje.

Počasí nám nepřeje,

pryč je naše naděje.

I ti hrozně podlí

se dnes asi modlí.

Copak jsme to udělali,

že přírodu jsme rozhněvali.

No, nemůžem se diviti,

že nemůže se dívati.

To, že nás prý trestá,

je jediná cesta,

abychom se zastavili,

na pře, války zapomněli.

a začali jenom žít.

Chcem se přece dobře mít.

Snad počasí se unaví

a velký hněv svůj zastaví.

Slíbíme, vždyť přec jsme lidi,

že už nebudem se prát

äť ta příroda to vidí,

vždyť chcem se zase radovat.

 

 

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.