Býval vášnivým hokejistou, obdivuje Jaromíra Jágra a kdysi působil i v oblasti papírového designu, svým židlím z vlnité lepenky dával názvy jako Krosček, Vysoká hůl či Power Play. Svět ho však zná jako vynikajícího a osobitého architekta – domy Američana Franka Gehryho představují všude na světě významné turistické atrakce.
Jeho rozvlněné stavby, mnohdy připomínající sochy, totiž patří ke skvostům moderní světové architektury. Co je pro Gehryho typické? Pohyb, který se snažil vnést do statičnosti architektury.
Železný květ nebo vesmírný koráb...
Gehryho rukopis nese i pražský Tančící dům na Rašínově nábřeží, kde se tvůrci nechali volně inspirovat fasádami okolních domů, vesměs secesních a s věžičkami. Udělali skleněnou věž a uprostřed ji zúžili, až začala připomínat ženské tělo.
K nejznámějším Gehryho dílům patří koncertní hala Walta Disneyeho v Los Angeles, která se tyčí v centru města jako obrovitý železný květ. Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau zase připomíná vesmírný koráb ze vzdálené galaxie. Jeho konstrukce z vápence, skla a kovu je pokrytá panely z titanového plechu. A zvláštně tvarovaný želatinový dortík zase připomíná Gehryho dům v americkém Seattlu s názvem Experience Music a s modrými, červenými, stříbrnými a blyštivými stěnami, které se vlní jako záclony ve větru a nepoznají pravý úhel.
První kroky ke světovému uznání
Gehry se narodil 28. února 1929 jako Ephraim Owen Goldberg, slaví tedy 84. narozeniny. V dědečkově torontském železářství jako malý kluk zkoumal vnitřnosti rozbitých opékačů topinek a hodin, z náhradních dílů stavěl pohádková města. Otci obchody nešly, tak se vypravili do Los Angeles. Gehry tam přes den po domech instaloval prefabrikátové jídelní kouty a po večerech studoval architekturu na Jihokalifornské univerzitě. A to už byl rozhodující krok k budoucímu celosvětovému renomé.
Tančící dům vyvolal
velkou diskusi
Tančící dům byl dokončen roku 1996 na rohu pražského Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Navrhl ho Vlado Milunič spolu s Frankem Gehrym, kterého k projektu přizval investor. Některé interiéry byly z části svěřeny architektce Evě Jiřičné. Dům rozpoutal velkou diskusi o architektuře v Praze. K kategorii designu ho ocenil americký prestižní časopis Time. Český časopis Architekt ho zařadil mezi pět nejvýznamnějších tuzemských staveb 90. let.
