Tanec je úžasná záležitost v mládí a v seniorském věku snad ještě víc. Jednak se musíte poohlédnout po nějakých nových šatičkách či halence, čímž si uděláte radost. Potom se setkáte s podobně tancechtivými lidičkami a zažijete spoustu pěkných chvil. Na dobití baterek neznám nic lepšího. A navíc - hodina tance prý vydá za 4 hodiny chůze. No není to báječné?
Poněkud větší problém je najít místo, kde se tančí. Spoustu let se jezdilo do Hradce Králové na Střelák. Bylo tam moc hezky. Naštěstí se většina lidiček přesunula do Rychnova nad Kněžnou. Střídají se dvě úžasné kapely, které nás znají a my známe je. Dovedou nás nejen pobavit, ale také pěkně zahřát. Panuje zde nepsaný zasedací pořádek a tak hned víme, kdo nepřišel a naopak kdo je nový. A těch mladých co stále přibývá! Naučí nás něco nového a pravda, někdy se musíme pěkně vydýchat a doplnit tekutiny. Jsou to báječné hodiny plné pohody a krásných setkání. Za to patří pořadatelům velký dík.
Po čase někdo přišel s nápadem na přihlášení do castingu Seniroského Stardance v Praze. Dodnes nevím, kde se ve mně vzala ta odvaha. Mám ráda Waltz, Jive, Valčík, Foxtrot, Polku...Jen s Čačou mám stále problém. Což o to, je to krásný tanec, jen si s ním nějak nerozumím. No a právě čača byl tanec v castingu. Jak říkám, odvaha až drzost to byla. No a když mě ani děti neřekly, mami podívej se do občanky, jela jsem. No jela... Nejmladší syn mě odvezl až na místo určení. Za to jsem vděčná, protože s mým orientačním talentem bych se ztratila a ještě teď by mě všichni hledali. A to mě ještě celou dobu ovíval a utěšoval mou zdrcenou nervovou soustavu. O tom, že bych si to užila nemůže být řeč. Ale základní kroky jsem zvládala. Takže nakonec dobrý. Ale stejně se budu na tento tanec radši dívat a tiše závidět.
Prostě takový Waltz nebo Jive...to nemá chybu. Tak honem na taneční parket!
