České drahokamy byly svého času pověstné a dodnes mají své obdivovatele. Vedle granátů to jsou zejména acháty, jaspisy, olivíny, chalcedony a další kameny pocházející z legendárního vrchu Kozákova nedaleko Turnova. Ten může být i cílem zajímavého jarního výletu.
„Češi mají takové přísloví, jež si Italové přisvojili, že v Čechách na úpatí Obřích hor (Krkonoše) mají větší cenu kameny, kterými pasák po krávě hodí, než ta kráva samotná,“ napsal jezuitský učenec Bohuslav Balbín ve své knize Miscelanea vydané roku 1679.
Nejznámějším nalezištěm drahokamů na Kozákově je v současnosti Votrubcův lom, který obnažil melafýrové vrstvy na jižním svahu někdejší sopky. V jeho stěnách je možné vidět mohutné žíly vyplněné chalcedonem a při troše štěstí se dá v suti nalézt "pecka" – tedy oválná výplň někdejších sopečných bublin v lávě. Tento na pohled nevzhledný oblázek pak může (ale nemusí) po rozříznutí odhalit svou drahokamovou výplň. Hledat se dá také v okolních sutích, na polích a náplavech, kam se chalcedony, acháty, ametysty, olivíny a další vzácné kameny dostaly po zvětrání matečné horniny. Takových nalezišť je v okolí Turnova, Nové Paky a dalších podkrkonošských měst víc a někdy i vydatnějších, ale žádné z nich se nemůže pochlubit tak dlouhou a slavnou historií jako Kozákov.
Zrození z podzemního ohně
Historie kozákovských drahokamů začala v prvohorním období permokarbonu, kdy tu skrz starší horniny vyvřelo magma tvořené horninou melafýr. Ve třetihorách začala mohutná horotvorná činnost, která zdejší zemskou kůru rozlámala na několik ker a vyzdvihla až o tisíc metrů. Přibližně před sedmi miliony let si pak těmito puklinami žhavé magma opět prorazilo cestu. Při opakovaných erupcích postupně vznikl mohutný vulkán – Kozákov. Někteří geologové soudí, že sopečná činnost tu doznívala ve čtvrtohorách.
To nejzajímavější z hlediska obdivovatele drahokamů se začalo dít při ochlazování magmatu. Jako první na Kozákově z melafýrové taveniny krystalovaly chryzolity, což je žlutozelená odrůda olivínu. Jde o jednu ze dvou lokalit v Evropě, kde má tento nerost drahokamovou kvalitu. České olivíny chválil již roku 1609 dvorní lékař Rudolfa II. Anselmo Boetius de Boot.
Vedle olivínu založily slávu Kozákova především drahokamy, které vznikly až později, kdy magma definitivně ztuhlo. Do dutin, které zůstaly v melafýrové lávě po sopečných plynech, pronikal horký rosolovitý gel oxidu křemičitého a při chladnutí pomalu krystalizoval. Jeho průsvitné vrstvy s různými barevnými příměsemi pak vytvořily kámen, který pod názvem jaspis nebo chalcedon vyhledávali šperkaři již ve starověku. Právě kvalita barevné kresby odlišuje skutečné drahokamy, často ne právě malé ceny, od obyčejného minerálu.
Zvláštním druhem chalcedonu je achát. Vznikl tak, že křemičitý gel chladnul v oválné dutině od vnějších vrstev k vnitřním. Vznikla tak soustředná struktura vrstev (často různobarevných), která má někdy ještě uprostřed dutinu s krystaly kysličníku křemičitého. Je-li čirý, jde o křišťál, pokud je fialový, je to ametyst, je-li tmavý, je to záhněda.
Zájem slovutných císařů
Kozákov byl prokazatelně osídlen lidmi již před čtyřmi tisíci lety. Svědčí o tom nálezy z pseudokrasových jeskyní Babí a Kudrnáčova pec pocházející z doby okolo 2000 př. n. l. Patrně již tehdy byl zájem tamních obyvatel soustředěn na sběr a zpracování barevných tvrdých kamenů.
Prokazatelně začal drahé kameny z této lokality využívat především Karel IV. Svědčí o tom i výzdoba kaple svatého Kříže na Karlštejně. Kronikář Václav Hájek z Libočan tvrdí, že vladař přijel místa výskytu na Kozákově osobně prozkoumat roku 1357 a zdržel se několik dní.
Podkrkonošská naleziště v té době také hojně navštěvovali hledači drahých kamenů z Benátek. Svědčí o tom mimo jiné jedna z map zdobící dóžecí palác, na níž jsou přesně zobrazeny Čechy s mnoha místopisnými jmény v dokonalé češtině. Z roku 1456 také pochází zpráva jednoho z nich o cestě do pro něj exotické země ve středu Evropy.
Také Rudolf II. měl o tuto oblast zájem. Kameny z Kozákova a předměty z nich zhotovené patřily ke skvostům proslulých rudolfinských sbírek. Byl mezi nimi údajně i stůl, jehož deska poskládaná z jaspisů vytvářela obraz krajiny. Rudolfovi současníci toto dílo považovali za div světa.
V Rudolfově době se tu také znovu objevili kupci z Itálie. Usídlili se nedaleko Turnova a odtud podnikali hledačské výpravy do okolí. Aby se vyhnuli nucenému výkupu za nevýhodné ceny, jehož právo si císař vyhradil, předstírali, že sbírají léčivé byliny...
