Tak už je tady, vlastně, jen jeho předzvěst, někde v hloubi duše cítíme, že už to nemůže dlouho trvat, že už je to na spadnutí, že už je za dveřmi, že chybí jen ten pověstný krůček, na který jsme všichni dlouhé měsíce čekali. V zimě, mrazu, za dlouhých, předlouhých večerů, u krbů či panelákových radiátorů jsme si hřáli naše zkřehlé duše, roztávali jsme myšlenkou na něj, bylo ještě velmi vzdálené, než abychom se ho mohli jen letmo dotknout. Ted už je to jiné, už cítíme jeho čerstvý dech, už víme, že brzy přijde, že musí přijít, cítíme jeho blízkost.
"Kupte sněženky, mladý pane", ozývalo se za našich mladých let v ulicích v tento, tak očekávaný jara čas.Ti smělejší z nás vidí rozkvetlé záhony tulipánů na zahrádkách či v městských parcích a vystavují své tváře slunečním paprskům, které - věřte či nevěřte - už opravdu hřejí. Prý ještě nasněží a mají být mrazy, hlásají odborníci na počasí. No a co, ten, kdo už ho má v duši, tomu ho nikdo nevezme. Za pár dní přijde v celé své kráse a otevře svou náruč všem, kteří na něj tak dlouho čekali. Vítáme tě JARO!