Hrubý, bělavý krystal, který se loni našel ve vraku anglické válečné lodi ze 16. století, je podle francouzských vědců léta hledaný bájný sluneční kámen. O tomto zvláštním druhu minerálu se říká, že pomáhal středověkým mořeplavcům při navigaci, napsala agentura AP.
Historici se dlouho podivovali nad tím, že Vikingové dokázali na svých objevných plavbách urazit velké vzdálenosti po širém moři. Někteří začali věřit, že určovali směr plavby pomocí průhledných vápencových krystalů, jejichž vlastnosti mohou zkušenému námořníkovi pomáhat ukazovat polohu slunce při zamračené obloze či mlze. Jedna islandská legenda hovoří o tom, že vikinští mořeplavci používali takzvaný sluneční kamen, ale v souvislosti s mořeplavbou nebyl až dosud žádný objeven.
Francouzští vědci nyní s odvoláním na svůj výzkum oznámili, že kalcitový kámen nalezený na palubě lodi objevené u britského ostrova Alderney v Lamanšském průlivu, je sluneční kamen. Legenda se tak podle všeho stává skutečností.
Vikingové překonávali na svých lodích tisícikilometrovou vzdálenost mezi Islandem a Grónskem a bezpochyby při jedné ze svých plaveb kolem roku 1000 objevili i Severní Ameriku. Ale jejich schopnost navigovat bez kompasu a ve velmi nepříznivých podmínkách - například během polárních nocí či ve sněhových vánicích - byla dosud zahalena tajemstvím. Při absenci viditelných hvězd byla právě sázka na Slunce zřejmě tím nejlepším vodítkem pro určení směru plavby.
Podle Guye Roparsa z laboratoře pro laserovou fyziku na univerzitě ve francouzském Rennes je slunečním kamenem islandský živec. Jde o druh průhledného kalcitu, který je relativně běžný ve Skandinávii a dodnes je používán jako součást některých optických přístrojů. Islandský živec, který se formuje krystalizováním uhličitanu vápenatého, se ukázal jako dobrý polarizátor, a mohl se tedy stát základním materiálem pro tajemný sluneční kámen Vikingů. Tento nerost může být snadno opracován do kosočtverečného tvaru, jehož je k polarizaci zapotřebí.
