Doktor Petr Fořt: Co motivuje
seniory k hubnutí? Dnešní doba!

V Čechách trpí 52 procent populace nadváhou. K čemu ze zdravotního hlediska může obezita nebo i nadváha vést?

Přesný počet lidí, trpících „nadváhou a nebo obezitou“ není znám, protože statistika je velmi nepřesná. Obávám se, že je to výrazně víc především v „kategorii“ nadváha. Jde totiž o to, jak si určíme limit, odkdy jde o nadváhu a o odkdy o obezitu. Nadváha stručně a zjednodušeně znamená, že hodnota „body mass indexu“ (BMI) je od 25 do 30 (vaši hodnotu vám vypočítá desítky serverů na webu). Prostě a jednoduše – máte víc tělesného tuku „než je zdrávo“. Díky postupující adaptaci populace na životní podmínky, čili i na zvýšený příjem energie, vědci zaznamenali zajímavý jev – nadváha – a to především v případě žen v postproduktivním věku,  nemusí nutně znamenat jasně zvýšené riziko vzniku civilizačních onemocnění.

Zcela jiná je situace v případě obezity. Ta je charakterizována hodnotou BMI nad 30 s tím, že čím vyšší číslo, tím vyšší riziko. Obézní člověk má zvýšené riziko civilizačních onemocnění, způsobených aterosklerózou, jimiž jsou oběhová (ischemická choroba srdeční a tudíž angina pectoris, infarkt myokardu a mozková mrtvice), diabetem 2.typu, nádorovými onemocněními   trávicího traktu včetně jater, nádory prsu (u žen), dnou a některými autoimunními chorobami. Vysoké riziko je jasné také v případě opěrného  aparátu (páteř a klouby). Logicky že riziko stoupá úměrně se stoupajícím  věkem a ve spojitosti s vrozenými  dispozicemi.

Člověk prý zhruba od 30 let tloustne. Znamená to tedy, že čím jsme starší, tím spíš budeme tloustnout? A platí to pro každého?

Není jasné, od jakého věku dochází ke „zlomu“, typického postupným snižováním nutného příjmu energie – kromě toho je to různé u obou pohlaví a  v rámci obou pohlaví se to zase značně liší člověk od člověka. Nicméně v porovnání 30tiletého a 60tiletéhoé člověka je možné počítat s tím, že nutný příjem energie (pokud vezmeme za 100 % hodnotu pro 30tiletého) se u toho staršího snižuje až na 60 %! A realita? Většina  lidí onoho staršího data narození  příjem energie rozhodně až tak nesníží, pokud dokonce ne naopak! A obezita je toho důsledkem. Z toho pro praxi plyne  zásadní doporučení – čím jsme starší, tím méně, ale o to kvalitněji musíme jíst! Bohužel, často opak je pravdou!

Poradny Světa zdraví, které radí v oblasti výživy také čtenářům magazínu i60, nabízejí měření metabolického věku. Co to přesně je?

Metabolický věk je stanoven měřením složení těla na speciální váze na základě výpočtu pomocí složitých rovnic, vycházejících z výzkumu. Výsledek znamená rozhodnutí, zda základní klidový energetický výdej konkrétně změřené osoby odpovídá výdeji mladého nebo naopak starého člověka. Jednoduše řečeno – čím nižší klidový výdej energie, tím vyšší metabolický věk. A právě cílem snažení specialistů v poradnách je zvýšit klidový výdej energie – je to totiž hlavní cesta k redukci nadváhy.  

Jak „metabolicky staří“ jsou klienti Světa zdraví, když uvážíme jejich datum narození?

To je zajímavá otázka. Ono to je totiž tak – čím jsou tlustší, tím jsou starší! Je tomu tak proto, že typické pro stárnutí je úbytek svalové hmoty! Protože svalová hmota je hlavním konzumentem energie, s jejím úbytkem klesá klidový výdej energie. S ohledem na to, že klienti poraden Světa zdraví z větší části trpí nadváhou a spíše obezitou, současně mají relativně méně svalové hmoty – tudíž drtivá většina z nich je „metabolicky“ výrazně starších než odpovídá skutečnému věku. Jenomže metabolický věk je pořád ještě něco jiného než „biologický věk“. Jeho stanovení je daleko složitější. Přesto v poradnách Světa zdraví jde především o onen metabolický věk, protože jde o to, SHODIT nadváhu (tukovou).

Takže by se dalo říci, že senior je vlastně relativní pojem. 40letý člověk může být podle metabolického věku starší než 60letý?

Přesně tak. Kategorizace (já tomu říkám „umělé škatulkování“) podle různých kritérií, v tomto případě na základě dosaženého kalendářního věku, s ohledem na uznání „věku penzijního“, naprosto neodpovídá realitě věku biologického či metabolického. To vysvětluje fakt, že mnozí penzisti jsou „akční“ i ve věku 70ti let – a naopak, mnoho lidí ve věku 58-60ti let jsou „zralí na penzion pro důchodce! Ještě jednou však musím připomenout, že nejde jen po „metabolický“, ale především o  „biologický“ věk. Biologický věk – to je daleko komplexněji pojímaná kategorie.

Myslíte, že to mají senioři těžší, když chtějí hubnout, ale jsou třeba díky věku nebo zdravotním komplikacím nějak omezeni v pohybu?

Nejde o to, co si myslím, ale o to, co je fakt. V tomto případě je evidentní, že senioři, a to především a právě ženy, „to mají těžší“, když se rozhodnou zhubnout. Jedním z velmi důležitých faktorů, které redukci mohou ovlivnit, je i stav pohybového i opěrného aparátu. Kdo není schopen se „hýbat“, je vždy hendikepován.

Zaznamenáváte u seniorů tendence změnit životní styl? Co je nejčastěji nastartuje ke změně?

Jednoznačně. Společenská situace se radiálně mění. Senioři už nejsou onou pasivní vrstvou společnosti, využitelnou snad jen k podpoře financování svých dospělých dětí či podpůrné péči o vnoučata. Do poraden chodí pro mne doslova neuvěřitelné množství žen nad 60 let a stejně starých nebo i starších mužů! Co je motivuje? Jednoduchá odpověď – doba! Nikdy dřív totiž nebyl život tak zajímavý jako nyní. Nikdy dřív neměli staří lidé takové možnosti seberealizace. Mizí společenská a sociální tabu. Lidé penzijního věku jsou úspěšnými podnikateli, mysliteli, politiky, ale také „hybateli duchovního pokroku“. Díky médiím a internetu došlo ke změně životní filozofie – stáří už není obdobím čekání na smrt, ale jedním z velmi aktivních období života především po stránce duchovní.

Jsou nějaká rizika spojená speciálně s hubnutím seniorů? Existuje nějaké pravidlo pro každého, čeho by se měl senior vyvarovat?

Ano, samozřejmě že vyšší věk není jen procházka růžovou zahradou, naopak. Nicméně vyšší věk znamená zklidnění, ale také velké životní zkušenosti a životní moudrost. Žádná ukvapená rozhodnutí, méně emocí, více rozumu. To platí také o případném  -  náhlém – rozhodnutí, že změním životní styl, čili také způsob stravování. V případě seniorů je nutné připomenout potřebu zhodnocení aktuálního zdravotního stavu. Čím je člověk starší, tím vyšší je pravděpodobnost, že „se něco porouchalo“. Snaha starších lidí řešit svoje zdravotní problémy spolu se snahou lékařů ty nemoci řešit, znamená další komplikace. Daleko nejhorší je stav, kdy se celoživotně obézní senior rozhodne zhubnout či přímo a doslova „omládnout“. Na první pohled to vypadá směšně, ale věřte mi, že takto uvažuje velmi mnoho klientů našich poraden! Naneštěstí v případě obézních seniorů je řešení daleko složitější a výsledkem mnohem méně předvídatelný. Tito lidé totiž v drtivé většině případů trpí celou řadu onemocnění, která medicína řeší podáváním celé řady léků. Ty zase mají celou řadu nepříznivých vedlejších účinků… Hlavní doporučení pro seniory, kteří chtějí zhubnout? Pomalu, s rozvahou a především pod odborným dohledem! Jinak hrozí velké problémy!

Často slýcháme, že senioři nemají peníze na to, aby si mohli kupovat zdravé potraviny. Co si o tom myslíte?

Jistě. To je ve významné části seniorské populace zásadní problém. Zajímavé na tom je to, že mnoho seniorů netrpí hmotnou nouzí (třeba i proto, že jim pomohou jejich děti, což mi připadá naprosto přirozené, protože oni se o svoje děti starali v době, kdy na nich byly závislé), přesto nejsou schopní se vymanit z železné košile zvyku. Dalším faktorem je tvrdá realita neznalosti problému, totiž CO je a CO není zdravá potravina. Ostatně, filozofií seniorů je: „na stará kolena mi nepomůže, budu-li se náhle stravovat zdravě“. Jak jinak, starší člověk nemá tušení, co je zdravá potravina. Většina seniorů má problém i s běžným vařením, a to ještě nezmiňuji seniory, kteří jsou z různých (většinou smutných) důvodů „singles“. Drtivá většina starých osamělých mužů není schopná si vařit, natož přemýšlet o tom, co je pro  ně „zdravá strava“.