Pětačtyřicet let uplyne 27. března od tragické smrti sovětského kosmonauta Jurije Gagarina. Muž, jenž se v dubnu 1961 zapsal do historie jako první člověk, který se dostal do vesmíru, zahynul při havárii proudového letadla, jež sám pilotoval. Nejasnosti kolem příčin nehody vytvořily živnou půdu pro řadu spikleneckých teorií, například o údajné záměrné likvidaci slavného kosmonauta, či o možném vlivu alkoholu na průběh letu.
Až půlstoletí po Gagarinově historickém letu do vesmíru odtajnili v Rusku dobovou vyšetřovací zprávu. Podle ní první kosmonaut světa zahynul nejspíše v důsledku prudkého manévru cvičného letounu MiG-15, když se chtěl vyhnout srážce s balonovou sondou. Podle závěrů státní komise, zveřejněných až v dubnu 2011, vedl prudký manévr "k následujícímu propadnutí letounu do vývrtky a pádu v podmínkách složité meteorologické situace". V letounu tehdy kromě Gagarina zemřel také instruktor Vladimir Serjogin.
V minulosti se přitom objevilo mnoho teorií o osudném letu. Podle některých se letoun srazil s hejnem ptáků nebo s jiným letadlem, podle jiných byl Gagarin opilý nebo se pohádal se sovětským vedením a musel zmizet. Podle některých expertů kosmonaut a jeho instruktor zase zahynuli nejspíše v důsledku ztráty hermetičnosti kabiny. Objevily se i úvahy o tom, že pád Gagarinova letadla měl na svědomí vzdušný vír od jiného stroje, který v tu dobu prolétal kolem.