Byl to šok pro celý svět. Přední černošský aktivista Martin Luther King si vyšel na balkón hotelového pokoje v Memphisu a vzápětí se zhroutil k zemi. Jeden z nejvýznamnějších bojovníků za lidská práva a rasovou rovnoprávnost ve Spojených státech a nositel Nobelovy ceny za mír (1964) byl zavražděn. Smrtící výstřel ukončil jeho život 4. dubna 1968, tedy před 45 lety.
Kdo tedy zmáčkl spoušť?
Za vraždu devětatřicetiletého charismatického pastora byl odsouzen o rok starší recidivista James Earl Ray. Ten se sice po svém zatčení ke zločinu přiznal, ale záhy po vynesení rozsudku (odsouzen byl v březnu následujícího roku k 99 letům vězení) vše odvolal a až do své smrti v dubnu 1998 tvrdil, že je nevinný. Pozadí Kingova zavraždění nebylo nikdy jednoznačně objasněno. Podle nyní převažujících názorů stálo za jeho smrtí rozsáhlé spiknutí, protože vadil více mocenským skupinám v zemi.
Metoda „bojovného nenásilí“
King se narodil 15. ledna 1929 v Atlantě ve státě Georgia ve vážené rodině baptistického kněze a učitelky. Na Bostonské univerzitě získal doktoráty z filozofie a teologie, navštěvoval i přednášky na Harvardu. Od roku 1954 působil jako baptistický kněz v alabamském Montgomery. Právě zde se rozhořel první protest proti místním segregačním zákonům, když byla v roce 1955 zatčena Rosa Parksová za to, že v autobuse neuvolnila místo bělochovi.
Následkem toho zahájily černošské organizace bojkot veřejné dopravy a mladého Kinga si vybraly za lídra. King pokračoval ve vedení bojkotu dokud Afroameričané po více než roce nedosáhli cíle – zrušení segregace v městských autobusech. King, hlásající metodu „bojovného nenásilí“ ovlivněnou filozofií Mahátmy Gándhího, se tak stal uznávaným vůdcem hnutí za občanská práva.
Památný pochod na Washington
Mezníkem v Kingově kariéře byl srpen 1963, kdy jeho snažení vyvrcholilo pochodem na Washington, jehož se zúčastnilo téměř čtvrt milionu lidí. King tehdy u Lincolnova památníku pronesl slavný projev obsahující slova: „I have a dream ...“ (Mám sen), v němž Ameriku vypodobnil bez rasových předsudků.
Černošský aktivista byl ženatý se spolužačkou z univerzity Corretou Scottovou (zemřela v roce 2006), měli čtyři děti. Po Kingově smrti se v jeho odkazu angažovala celá rodina.
