Až čtyřicet tisíc lidí v Česku trpí podle internisty Lubomíra Nováka chronickým únavovým syndromem. Ten se mylně zaměňuje za jarní únavu, která ale rychle odezní, zatímco chronický únavový syndrom trvá i déle než půl roku. Nejde o chvilkovou únavu, ale vracející se pocity vyčerpání a pokles životní aktivity. Přidat se mohou bolesti hlavy, poruchy spánku a paměti, bolesti svalů a kloubů. „Může přijít také zvýšená teplota a zvětšené uzliny,“ řekl Novák.
Obtíž podle něj postihuje hlavně ženy od 25 do 45 let a lidi s velkým smyslem pro odpovědnost a povinnost, kteří jsou zvyklí podávat vysoké pracovní výkony. „Obecně panuje názor, že dnešní uspěchaný a nevyvážený životní styl je náročnější pro ženy, protože zvládají více rolí najednou. Není výjimkou, že ženy na mateřské dovolené zároveň pracují. Dostávají se proto do stresových situací častěji než muži,“ vysvětlil.
Oproti syndromu znamená jarní únava přechodný stav, který je způsoben nedostatkem určitých vitamínů a látek s antioxidačním účinkem. Lze ji vyléčit úpravou stravy a životosprávy. Léčba syndromu chronické únavy je ovšem obtížná. Podle některých amerických studií se úplně uzdraví méně než polovina pacientů.
Rizikovými faktory jsou vysoké pracovní nasazení, dlouhodobé psychické a fyzické přepětí, stres a neschopnost relaxovat. Onemocnění se vyskytuje u lidí, kteří hůře zvládají stresové situace. Lidé s únavovým syndromem mají častěji poruchy imunity, asi 65 procent tvoří alergici. Častým spouštěcím faktorem bývá chřipka či kvasinkové infekce.
„Chronický únavový syndrom je onemocnění, které nelze léčit přímo. Je nutné ovlivnit jeho příznaky a spouštěcí faktory, jako jsou například déletrvající virózy nebo zátěžový způsob života,“ zdůraznil lékař. Důležitá podle něj je vstupní konzultace, během které v jeden den provede lékař klinická, laboratorní a zobrazovací vyšetření. Získá tak komplexní informace o zdravotním stavu pacienta a navrhne postup léčby.