Žena oddaná svému poslání, panovnice obrovských zkušeností, hluboce věřící, schopná citovat z bible, ale taky s osobitým smyslem pro humor, tak Britové ctí Alžbětu II. Královnou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a ostatních držav a území se oficiálně stala před 60 lety, 2. června 1953. Slavnostního obřadu ve Westminsterském opatství se tehdy zúčastnilo 420 hostů. Byli to zástupci Britského společenství národů, korunované hlavy, šlechta, jakož i státníci z celého světa.
Nadšení z historického televizního přenosu
Byla to první korunovace, kterou natáčela televize. Okázalý obřad tak mohlo v televizním přenosu sledovat asi 20 milionů Britů a dalších zhruba 12 milionů o něm poslouchalo v rozhlase. V těchto raných dobách televize mnoho Britů navštívilo své příbuzné a známé, kteří už vlastnili televizory (v zemi byly tehdy zhruba dva miliony televizních přijímačů).
„Je úžasné, že jsme mohli v televizi rozeznat i manžetové knoflíčky Winstona Churchilla,“ rozplýval se nad televizním přenosem britský tisk. „Je tak mladá, vypadá jako holčička a stala se královnou,“ psal The Daily Telegraph.
Slavnostní obřad viděl celý svět
Korunovace doslova obletěla svět, vždyť filmový kotouč s ní přepravily do australské Canberry dva tryskové bombardéry. V USA vidělo slavnostní obřad ze záznamu na 100 milionů lidí. Tato akce byla pokládána za příležitost k pozvednutí britské reputace ve světové politice. Hovořilo se dokonce o druhé alžbětinské době.
Během korunovačního ceremoniálu pronesla Alžběta přísahu, že bude dodržovat zákony svých národů a vládnout anglikánské církvi. Následovaly oslavy a ve všech zemích Commonwealthu byly vydány pamětní medaile.
S královským trůnem nepočítala
Původně ovšem Alžběta nejmocnější světové monarchii vůbec vládnout neměla. Narodila se 21. dubna 1926 jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové.
Její otec Jiří VI. se stal králem až po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. Ten se vzdal britské koruny, aby se mohl oženit s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. A z Alžběty byla rázem následnice trůnu.
Rychlý návrat po otcově smrti
Po smrti krále Jiřího VI. 6. února 1952 se Alžběta musela urychleně vrátit z cesty do Austrálii a Keni, aby převzala vladařské povinnosti. „Bůh ochraňuj královnu!“ znělo Británií. „Břímě vlády přijímá tato půvabná mladá dáma s úsměvem,“ praví se v dobovém dokumentu. Alžbětě II., v historii šesté ženě na britském trůnu, bylo v době korunovace 27 let, byla pět let vdaná a měla dvě malé děti.
Za šest desítek let od korunovace prošla britská monarchie značnými proměnami. Alžbětě II. sloužil premiér Winston Churchill a po něm jedenáct dalších ministerských předsedů. Zažila rozpad britského impéria, ale i renesanci jeho vlivu. A stále zůstává v jeho čele, bezúhonná a respektovaná. Dnes je druhým nejdéle vládnoucím panovníkem na britském trůnu (po královně Viktorii, která vládla necelých 64 let).
Za války v uniformě
jako mladší velitelka
Alžběta II. je v součanosti jediným žijícím panovníkem, který během druhé světové války sloužil v uniformě. Po vypuknutí války vznikl v Británii plán na případnou evakuaci královského páru a obou dcer do Kanady. Jenže tehdejší královna Alžběta (matka Alžběty II.) řekla památnou větu: „Děti nikdy neodejdou beze mě, já nikdy nepoustím krále a král nikdy neopustí zemi.“ Pozdější královna Alžběta II. se připojila k ženskému pomocnému sboru jako nižší důstojnice Alžběta Windsor. Cvičila se v řízení a údržbě nákladních vozidel a dosáhla funkce mladší velitelky. Při oslavách konce války se pak spolu se svou sestrou vmísila do davů, které v ulicích Londýna oslavovaly mír.
