Svatý Erasmus, jehož památku slaví římskokatolická církev 2. června, je uctíván jako patron námořníků, provazníků, soustružníků a tkalců. Rovněž bývá vzýván coby pomocník proti křečím, kolikám, bolestem v podbřišku, nemocem žaludku a při porodu, ale i jako ochránce lodí, domácích zvířat a jako přímluvce v nouzi. K jeho atributům patří anděl, havran, hřeby, případně šídla, kotel, mitra, rumpál a střeva.
Světec řazený mezi takzvaných čtrnáct pomocníků v nouzi pocházel z Antiochie, území dnešní Sýrie, kde se stal biskupem. Na začátku Diokleciánova pronásledování křesťanů ze své diecéze uprchl a podle legendy pak žil sedm let jako poustevník na vysoké hoře v Libanonu, kam mu havran přinášel jídlo. Jednou místo havrana přiletěl anděl a poustevníkovi nakázal, aby se vrátil do Antiochie, což Erasmus vyslyšel.
Po nějakém čase ho anděl poslal do Itálie. A i tentokrát Erasmus poslechl. Loď, na níž se se svými přáteli plavil, zastihla prudká bouře a už se zdálo, že všichni zahynou. V tu chvíli se Erasmus začal vroucně modlit a bouře se uklidnila. V Itálii se usadil ve městě Formia ležícím jižně od Říma, kde někdy kolem roku 303 zemřel z rozkazu císaře Maximiána v krutých bolestech mučednickou smrtí.
Čtrnáct pomocníků v nouzi,
jejichž kult vznikl v Německu
Je to různorodá skupina světců. Jejich vzývání bylo doporučováno podobně jako vzývání patronů. Předpokládá se, že jejich kult vznikl v Německu, je doloženo, že ve 14. století byli uctíváni v Řezně. V legendám o těchto světcích se praví, že si před svou mučednickou smrtí vyprošovali, aby směli pomoci každému, kdo se na ně obrátí.
Sv. Achác, vzýván ve smrtelných úzkostech.
Sv. Barbora, patronka vězněných a umírajících, bývala u ní vyprošována svátost nemocných.
Sv. Blažej, přímluvce sužovaných strachem a úzkostí, vzýván při bolestech v krku.
Sv. Cyriak, pomocník při posedlosti, vzýván při pokušení.
Sv. Dionýsius, pomocník při nesprávném myšlení, vzýván při neklidném svědomí.
Sv. Erasmus, pomocník při přemíře emocí, vzýván při tělesných bolestech.
Sv. Eustach, rádce v mezilidských vztazích, vzýván při velkých životních souženích.
Sv. Jiljí, vzýván při manželské neplodnosti a při rakovině, v pokušeních a při falešném studu při svaté zpovědi.
Sv. Jiří, vzýván jako osvoboditel od zla a při pochybnostech ve víře.
Sv. Kateřina Alexandrijská, léčitelka ztroskotaných životních plánů a pomocnice vymáhající hříšníkům pravé pokání.
Sv. Kryštof, průvodce na cestách, pomocník v pokušeních, vzýván i proti moru a hladu.
Sv. Markéta, vzývána jako přímluvkyně za rodičky a pomocnice v porodních bolestech.
Sv. Pantaleon z Nikomed, pomocník vyprahlých a vyčerpaných.
Sv. Vít, dárce nové životní energie, vzýván jako patron a vůdce mládeže.
