V Praze byl kvůli stoupající hladině Vltavy vyhlášen stav nebezpečí. S největší pravděpodobností bude omezena automobilová i veřejná hromadná doprava, záchranáři vyzývají lidi, aby do Prahy nejezdili. Dopravní podnik odpoledne uzavřel osm stanic metra. Vlaky stanicemi Staroměstská, Malostranská, Florenc, Křižíkova, Invalidovna, Palmovka, Vltavská a Nádraží Holešovice projíždějí. Metro v centru města v pondělí nepojede.
Voda Vltavy stoupá rychleji, než se čekalo a již dosáhla třetího povodňového stupně. Hasiči s pomocí armády staví protipovodňové bariéry v Radotíně, další nyní rostou v Libni, na Kampě, Zbraslavi a v Modřanech a ve Stromovce. Na některých místech Prahy už byli evakuováni lidé, začala evakuace nemocnice Na Františku i pražské ZOO. Nově se chystá stěhování na Janáčkově nábřeží v Praze 5.
„Situace je velmi vážná, Vltavou protéká 2000 metrů krychlových vody za vteřinu,“ řekl Tomáš Hudeček, který je pověřen výkonem funkce primátora. Vltavská kaskáda naštěstí zatím stíhá tok Vltavy regulovat. První povodňový stupeň byl na Vltavě v Praze vyhlášen už v pátek. Uzavřena byla vrata na Čertovce a náplavky, které později zalila voda.
Hladiny řek vlivem vytrvalých dešťů stoupají i na dalších řekách v České republice. Extrémní stupeň povodňového nebezpečí byl nad ránem rozšířen na Středočeský a Jihočeský kraj. Zde platí na dvaceti místech zejména na Vltavě a Lužnici. Třetí povodňový stupeň platí podle hydrometeorologického ústavu na Kocábě ve Štěchovicích, na Blanici Louňovicích pod Blaníkem, na Sázavě v Nespekách, na Berounce ve Zbečně na Rakovnicku, v Berouně a v Černošicích. V Třebenicích u Prahy zemřeli dva lidé, když se zřítila podmáčená chata.
Nádrž v Husinci na Prachaticku nestačí zadržovat vodu z řeky Blanice a ta přetéká přes hráz. Kvůli tomu muselo být evakuováno zhruba 70 lidí. Déšť zvedl hladinu řek i v Královéhradeckém kraji. Třetí stupně platí na dvou místech na Labi, na Bystřici v Rohoznici a na Úpě ve Zlíči.V Jaroměři na Náchodsku také začali s výstavbou protipovodňových zábran kolem řeky Labe. Voda z horských potoků a strání zároveň zaplavila několik domů ve Svobodě nad Úpou.
Záplavy znemožňují provoz na desítkách silnic, zejména v jižních, středních a západních Čechách. Ředitelství silnic a dálnic evidovalo 85 neprůjezdných úseků, na některých místech je vozovka zcela zaplavená vodou, jinde provoz znemožňuje bahno. Nejvíce kritických míst je momentálně na Berounsku, Benešovsku, Táborsku a Českobudějovicku.
Na třetí povodňový stupeň stoupla hladina Labe v Ústí nad Labem, město začalo se stavbou protipovodňových stěn na Střekově. Znovu na třetím stupni je Kamenice ve Hřensku a Mandava ve Varnsdorfu na Děčínsku. Stupeň ohrožení je i na Flájském potoce v Krušných horách. Kromě vody, která místy zaplavuje silnice, komplikuje dopravu také silný vítr, který kácí stromy. Začínají evakuace prvních domů v Ústí nad Labem, Děčíně a Hřensku.
Zdá se, že deštivé a chladné počasí jen tak neskončí. Rtuť teploměru by se podle meteorologů měla v nadcházejících čtyřech týdnech pohybovat pod nebo u dlouhodobého průměru, který je pro toto období 16,6 stupně. Pršet bude i po současných deštivých dnech dál průměrně až nadprůměrně. Nižší teploty by podle ústavu měly panovat hlavně v prvních dvou červnových týdnech, zbývající dva týdny budou většinou průměrné. To, že by se teploty mohly vyšplhat přes 17 stupňů Celsia aspoň na konci školního roku, je podle meteorologů málo pravděpodobné.
Záplavy hrozí po celé Evropě – rozvodněné řeky nebo zatopené sklepy hlásí na mnoha místech Německa či Rakouska, ale i na Slovensku. Ani o extrémy není nouze. Zatímco ve Francii se lyžuje a ve střední Evropě lidé kvůli chladu musejí přitápět, v Laponsku na severu Finska pokračuje neobvyklá vlna veder, která podle meteorologů s příchodem nového týdne neskončí. V pátek v Laponsku s teplotou 30,5 stupně Celsia padnul teplotní rekord pro květen. V Utsjoki, což je nejsevernější obec ve Finsku, rtuť teploměru dosáhla 31,3 stupně Celsia.
Největší záplavy v Česku od roku 1997
Červenec 1997 - Nejtragičtější záplavy 20. století, které od 5. do 16. července postihly třetinu ČR, nejvíce Moravu a východní Čechy. V povodí Moravy a Odry spadlo za pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech. Kvůli velké vodě zemřelo 50 lidí a celkové škody přesáhly 63 miliard korun. Symbolem tragédie se stala obec Troubky, kde zahynulo devět lidí.
Červenec 1998 - Mohutné přívalové deště v noci na 23. července způsobily především v okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod povodně. Srážky dosahovaly rekordních výšek, například v Deštném v Orlických horách spadlo za 24 hodin 204 milimetrů srážek. Hladina nejvíce rozvodněných toků stoupla místy až o tři metry nad normál. Zemřelo šest lidí, zaplaveno bylo 30 obcí, škody dosáhly téměř dvou miliard korun.
Březen 2000 - Tající sníh a vydatné srážky výrazně zvedly hladiny řek téměř v celé republice, nejhorší situace byla na severu Čech a Moravy. Škody dosáhly zhruba 2,5 miliardy korun, zahynuli dva lidé.
Srpen 2002 - Po rozvodnění řek deštěm začaly 7. srpna mohutné záplavy, které během deseti dnů postihly více než třetinu ČR (nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy). O život přišlo 17 lidí, škody byly vyčísleny na 73,1 miliardy korun. Značné škody vykázala zejména Praha a kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Ústecký. Celkem se záplavy projevily v deseti regionech. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda zničila téměř celé.
Březen 2006 - Koncem března způsobilo velké množství tajícího sněhu ve středních a nižších polohách spolu s intenzivními dešti rozsáhlé záplavy. Nejvíce stoupla hladina na Dyji, Moravě, Labi a Ohři. V sedmi nejpostiženějších krajích (Jihočeském, Ústeckém, Středočeském, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském) platil stav nouze do 19. dubna. Celkové škody byly vyčísleny na 5,6 miliardy korun, záplavy si vyžádaly devět obětí.
Červen 2009 - Vytrvalé a vydatné deště způsobily povodně koncem června nejprve v Olomouckém, Moravskoslezském a Jihočeském kraji. Velká voda ale až do začátku července postupně postihly i Vysočinu, Zlínský, Ústecký a Liberecký kraj. Povodně způsobily škody za více než 8,5 miliardy korun, zemřelo 15 lidí, devět z nich na Novojičínsku.
Květen 2010 - Českou republiku postihly ve dvou vlnách záplavy, první přišla vlivem silných dešťů v polovině května, další začátkem června. Nejvíce byla postižena Morava a severní Čechy. Záplavy si vyžádaly šest lidských životů, škody překročily zhruba pět miliard korun.
Srpen 2010 - Po vydatných deštích zasáhly 6. srpna povodně sever Čech, zejména Liberecko a Děčínsko. Do 8. srpna 2010 zahynulo pět lidí, další dva se pohřešovali. Škody přesáhly deset miliard korun. V nejhůře postiženém Libereckém kraji voda zaplavila 79 obcí, což je více než třetina kraje.
Červen 2013 - Vydatný déšť zvedl hladiny většiny toků v Čechách, pršet má dále. Záplavy znemožnily provoz na desítkách silnic, zejména v jižních, středních a západních Čechách, kvůli vodě je zcela nebo částečně uzavřena na více než deseti místech i železnice.
