Oživit dávno vyhynulá pravěká zvířata tak, aby diváci uvěřili, že se opravdu pohybují mezi herci, to se v Jurském parku velmi realisticky podařilo americkému režisérovi Stevenu Spielbergovi. Na svou dobu revoluční triky v kinech nadchly a dobrodružný sci-fi příběh si na konto připsal už téměř miliardu dolarů. Film, který měl premiéru přesně před 20 lety, 11. června 1993, spustil také obrovský zájem o vše, co s dinosaury souvisí.
Jurský park, nazvaný podle druhohorního období jura, vypráví o milionáři, který se na izolovaném ostrově rozhodl vybudovat nejpodivnější zábavní park na světě. Jeho atrakcí mají být naklonovaní prehistoričtí ještěři, ale záměr se poněkud zvrtne. Příběh byl natočen podle bestselleru spisovatele a scenáristy Michaela Crichtona. A protože studio Universal Pictures tušilo, že film by mohl být trefou do černého, snažilo se získat práva ještě před vydáním knihy.
Skvělé technické efekty
Kritici se shodli, že herecké výkony (Sam Neill, Laura Dernová či Jeff Goldblum) nejsou úplně milníkem v dějinách kinematografie. Tahákem filmu se však staly technické efekty oživující létající pterodaktyly i postrach druhohor - Tyrannosaura rexe. Jurský park získal tři "technické" Oscary - za zvuk, zvukové a vizuální efekty. Zajímavostí je, že už dávno před Spielbergem zaujali diváky dinosauři ve stále působivém filmu Karla Zemana s názvem Cesta do pravěku (1955).
Nápaditý vypravěč Spielberg se po celosvětovém úspěchu snímku rozhodl natočit ještě pokračování - Ztracený svět: Jurský park (1997). "Trojku", kterou už ale režíroval Joe Johnston, ohodnotila média spíše jako propadák. Čtvrtý díl prehistorické ságy byl měl mít premiéru příští rok a točí ho hollywoodský nováček Colin Trevorrow. Spielberg bude opět producentem filmu. Letos do kin opět přišla původní verze Jurského parku, ovšem v novém 3D kabátě.
Film s rozpočtem 56 milionů dolarů se brzy po uvedení stal nejvýdělečnějším snímkem historie. V současnosti je podle serveru www.boxofficemojo.com s tržbami 970 milionů dolarů až na 18 místě žebříčku. Přední pozice přitom okupují velkofilmy Jamese Camerona Avatar a Titanic. Tři dosavadní filmy - Jurský park, Ztracený svět: Jurský park a Jurský park 3 - dohromady vydělaly svým tvůrcům téměř dvě miliardy dolarů (asi 40 miliard korun).
Kasovní trhák vyvolal mánii
Ihned po premiéře v roce 1993 zachvátila svět dinosauří horečka. Stovky firem získaly licence na využití loga a obrázků z filmu na nejrůznějších výrobcích. Pravěcí ještěři se objevili na součástech garderoby, v podobě nespočetných her, počítačových i stolních, na známkách či nálepkách nebo jako figurky určené ke sbírání. Nechyběli ani v oblasti stravování - například ve formě sladkostí či obřích hamburgerů v řetězcích rychlého občerstvení.
Později vyvolaly zájem rovněž dokumentární seriály, například stanice BBC uvedla Putování s dinosaury a Putování s prehistorickými živočichy. Nakouknout do dávného světa umožňují i dinosauří parky. Ten nejstarší přitom vznikl již v roce 1854 v Londýně. Také Česko nezůstalo pozadu, průkopníkem tuzemských dinoparků je od roku 2003 park u zoologické zahrady v Plzni. Největší tuzemský se pak nachází v areálu bývalého dolu Doubrava na Karvinsku.
Film Jurský park ukázal, že alespoň na plátně lze dinosaury rozpohybovat velmi věrohodně. Už dlouho si ale vědci kladou otázku, zda by bylo možné získat DNA pravěkého tvora a zvířata nějakým způsobem oživit i v reálu. Názory na úspěch tohoto experimentu se různí. Loni například deník Le Figaro uvedl, že DNA je schopná "přežít" nanejvýš pár milionů let. Získat kyselinu z pozůstatků dinosaurů, kteří vyhynuli před 65 miliony let, je tak proto nemožné.
