Výpravčí Josef Holoubek byl velký a hřmotný chlap s úplně bílými vlasy. Patřil ke staré gardě služebníků, odkojených elektromechanikou a řídícím přístrojem typu RANK. Tito pánové měli obrovské zkušenosti a ovládali četné fígle, jak si pomoci v nesnázích. A najednou je tady reléovka. Přestavba stanice. No a do tohoto marastu přichází mladý výpravčí Frantík Rendl. Dva letní měsíce odsloužil ještě na elektromechanice a před vánocemi roku 1966 konečně zasedl za reléový pult. No a právě na zácvik na elektromechanice byl přidělen k Panu Josefovi. O panu Josefovi Holoubkovi bylo známo, že nesnáší komunisty. Pozdrav Čest práci jej uváděl v zuřivost. A tak Frantík na první šichtě pozdravil Práci v šest!
"Jsem rád, že dovedeš křesťansky pozdravit. Vítaj a příjmi místo!“odpověděl bělovlasý pán.
Jednou na denní směnu přišel Pan Josef značně zdevastován. Vylezla z něj příčina:
"Člověče včera jsem byl celý den na bramborách a večer ještě na mne dotírala manželka. Ta ženská je k neutahání!“ "Ale Pane Josef, já jsem myslel, že po čtyřicítce už sex lidem už nic neříká.“podotýká dvacetiletý kolega.Pan Josef se jenom záhadně usmíval.
Přestavbu stanice prováděli vojáci. Každá podbíječka měla svého velitele v hodnosti kapitána. Všemu ale velel jediný muž – desátník Magyargy! Bylo nařízeno, vybrat z řad výpravčích koordinátora. Byl vybrán právě Josef Holoubek.
Pan Josef byl akurátní člověk. Pečlivý služebník a pedant. Svůj úkol vzal vážně a se vší vervou se pustil do organizování.Poctivý a akurátní služebník upadl ale do nevídaného šlendriánu a neuvěřitelných zmatků.
"Kde jsou ty sypáky se štěrkem? Odjely už ty dumpcary s vytěženou zeminou? Kde je ksakru ta podbíječka?“ Šedivý koordinátor zešedivěl ještě více. Nedošlo mu, že přes organizovaný bordel se všechno postaví a věci se dají do pořádku jaksi mimochodem. Pan Josef vždy přinesl na konci směny plán konvoje na vyloučenou kolej. Předložil elaborát službu konajícímu venkovnímu výpravčímu, aby ten do rána popsal podle maršrůty blok rozkazů V. Jedete na vyloučenou kolej do kilometru jako vlak první rychlostí...Za vámi jede podbíječka jako vlak druhý atd.
Po celou dobu účinkování koordinátora Josefa neodjel na vyloučenou kolej jediný konvoj podle plánu. Prostě se pořád improvizovalo. Dnes má tyhle starosti vedoucí prací a píše i rozkazy. Pan Josef chřadnul a začal hubnout. Celé noci nespal a převaloval se v posteli. Pořád přemýšlel, jestli něco nezanedbal. Život se stal pro něj nesnesitelným. Nakonec se málem nervově zhroutil a byl odvolán a zařazen zpět mezi výpravčí.
A život šel dál. Na vyloučené koleji se srazily dvě podbíječky a vojákům ujel do sousední stanice přívěšák s cihlami. Motorový vozík přeskočil výkolejku a jenom náhodou neodjel nákladní vlak do jámy s pracujícími vojáky. Vyvázanou výhybku si svévolně otočil návěstní mistr. Netušil, že začala výluka koleje a on měl u sebe náhraní klíč od výměnového zámku. Naštěstí to zpozoroval traťmistr, výhybku přehodil a spolu s viníkem stáli svorně na kouli, dokud vlak neodjel.
Tohle už zažíval pan Josef opět jako řadový výpravčí. Nakonec se všechno postavilo. Vše skončilo a začala nová éra. Výkřik techniky, cestový releový systém vzor SSSR slouží dodnes.
A co nový koordinátor? Byl prý nominován z Provozního oddílu. Nikdo jej ale neviděl a nikdo s ním nekomunikoval. Akorát se čas od času potuloval po nádraží podroušený člověk s pětkou vína v proutěném demižónu. Když se vše postavilo, pán zmizel. Pak se zaměstnanci dověděli, že pán s demižonem byl oním novým koordinátorem.. Nahradil tak odvolaného poctivce který zklamal. Starosti bývalého kolegy jej po celou dobu přestavby zřejmě nezatěžovaly.
