Nejvýznamnějším evropským umělcem je podle Evropanů Leonardo da Vinci, nejpůsobivější postavou evropské literatury Don Quijote a nejvýznamnějším přínosem Evropy ke světové kultuře demokracie. Vyplývá to z výsledků průzkumu Europa-Liste, který provedl mezi 22 tisíci obyvateli 30 evropských zemí německý Goethův institut.
Nejvýznamnějším přínosem Evropy ke světové kultuře je podle výsledků dotazování demokracie, s těsným náskokem před klasickou hudbou a knihtiskem. Češi nejčastěji uváděli hudbu, u Francouzů byla v popředí deklarace lidských práv, u Italů umění.
Také na otázku "Které architektonické dílo Evropy považujete za nejvýznamnější?" odpovídali účastníci často podle národnosti. V celkovém pořadí vyhrála Eiffelova věž (25 procent), ale například pro velkou většinu Řeků je nejdůležitější aténská Akropolis a pro Italy římské Koloseum. Eiffelova věž vyhrála také u Čechů - dokonce před Pražským hradem.
"Kánon evropských filmů lze zjistit ještě obtížněji," konstatuje Goethův institut v dnešní tiskové zprávě. Ke třem nejobdivovanějším evropským filmům nakonec patří Život je krásný režiséra Roberta Benigniho (osm procent), Životy těch druhých režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka (šest procent) a Amélie z Montmartru režiséra Jeana-Pierra Jeuneta (pět procent). U Čechů zvítězil Kolja.
Nejpůsobivější literární postavou je Cervantesův antihrdina Don Quijote s osmi procenty hlasů v celkovém součtu. V Česku Don Quijote porazil Malého prince i Dobrého vojáka Švejka.
Za nejvýznamnějšího evropského umělce volila čtvrtina účastníků průzkumu Leonarda da Vinciho, na druhém místě skončil Pablo Picasso s 11 procenty. Samotní Španělé přitom zvolili také Itala da Vinciho.
První místa v žebříčku nejvýznamnějších evropských politiků obsadili německá kancléřka Angela Merkelová s 18 procenty a Winston Churchill se 14 procenty hlasů. V německém hodnocení se však konzervativní politička umístila jen o procento před někdejším sociálnědemokratickým (SPD) kancléřem Willym Brandtem. Churchill zvítězil také u Čechů, před Václavem Havlem a Merkelovou. Francouzi uváděli nejčastěji svého někdejšího prezidenta Charlese de Gaulla a Turci obdobně Mustafu Kemala Atatürka.
Při hledání největšího evropského sportovce uvedlo 72 procent zúčastněných Srbů tenisovou jedničku Novaka Djokoviče. Tím se tento sportovec dostal na první místo i v celkovém hodnocení, kde získal deset procent. Za ním skončili pilot formule 1 Michael Schumacher (sedm procent) a švýcarský tenista Roger Federer (šest procent). Pro Němce je přitom největší sportovní ikonou tenistka Steffi Grafová, která se umístila těsně před Schumacherem a bývalým fotbalistou Franzem Beckenbauerem. Pro Čechy jsou největšími sportovními ikonami Emil Zátopek a Jaromír Jágr.
Nejlepší jídlo je podle názoru 42 procent účastníků ankety v Itálii, s čímž souhlasili i Češi. Účastníci z některých zemí však považují za lepší svou národní kuchyni - platí to pro většinu Portugalců, Španělů, Francouzů a Řeků.
Nejpřesvědčenějšími "plnokrevnými Evropany" mezi účastníky jsou Francouzi se 74 procenty, Čechů se tak cítí 55 procent. Také například většina zúčastněných Portugalců, Dánů, Nizozemců, Maďarů a téměř polovina zúčastněných Němců se cítí jako "plnokrevní Evropané".
Budoucnost Evropy vidí většina dotázaných jako "dobrou" nebo "velmi dobrou". Obzvlášť optimističtí jsou Litevci, Bulhaři a Srbové. Také velká část Němců nahlíží na budoucnost Evropy pozitivně. Nejméně optimističtí jsou údajně Maďaři, ale skeptičtí jsou i Francouzi, Nizozemci a Belgičané.
Německo je zemí, v níž by Evropané včetně Čechů nejčastěji chtěli strávit velkou část života a která nejvíc ztělesňuje budoucnost Evropy. Berlín je zase všeobecně považován za nejatraktivnější evropské město.
"Podobně jako všechny ostatní žebříčky nejlepších, není ani naše anketa reprezentativní, ale zachycuje pouze momentální stav," dodal ředitel Goethova institutu v Bruselu Berthold Franke.
