I v zahraničí je pojmem jihočeské selské baroko. Malebné statky z 19. století jsou ozdobou návsí v řadě vesnic. Jedním z tvůrců tohoto originálního stylu byl i zednický mistr Jakub Bursa. Baroko ho uchvátilo, přetvořil si jej ale zcela po svém. Bursovy práce lze nalézt zejména na Prachaticku a Strakonicku, kde vytvořil honosné a výrazně tvarované štíty. Od narození tohoto lidového stavitele uplyne v neděli 200 let.
„Dnes se šenkuje za peníze, zítra zadarmo“
Ačkoli Bursa nebyl studovaným architektem, měl nápady a chuť je realizovat. Vedle baňatého sloupku používal basovitě tvarovaná okénka a mušle ve vrcholu štítu. Typická je pro něj také voluta (spirálový motiv) či polokruhový tympanon (zdobená plocha ve štítu) nesený pilastry (nepravými sloupy). Bursovy práce ukazují sochařské nadání a zálibu ve štukových reliéfech – figurálních i ornamentálních. V oblibě měl například stromečky se šiškami.
Stavby Bursa často dekoroval různými texty, v dnešním jazyce například „Dnes se šenkuje za peníze, zítra zadarmo“. Nápisy si nijak nevyměřoval, jen je rozvrhl od oka nebo napsal hůlkou do písku před objektem. Pokud se mu text na konci nevešel, písmena prostě zahustil. V této souvislosti jsou úsměvné gramatické chyby v Bursových textech. Pravopisu moc nedbal, nepoužíval háčky a čárky, a běžně psal dvojité „W“. Jednou vymodelované písmeno už neopravoval.
K nejznámějším pracím Bursy, z nichž některé jsou chráněny jako technické památky, patří stavby v Libotyni: kaple se zvonicí, kovárna a dům. K výtvarně nejzralejším dílům s obrazy, průpovídkami a štukovými reliéfy patří štíty v Dolních Nakvasovicích či štítové nástavce nad vjezdy v Předslavicích. Památkově chráněny jsou štíty z počátečního období Bursovy práce v Jiřeticích. Mezi jeho další stavby patří hospoda v Miloňovicích či dům v Bušanovicích.
Měl rád společnost, dobré jídlo a pití
Bursa se narodil 21. července 1813 v Dolních Nakvasovicích na Prachaticku. Pocházel z osmi dětí zednického rodu, profesi se věnoval jeho otec i jeden z bratrů. Podle badatelů nepatřil k pilným žákům a jeho školní docházka byla nevalná. Jako nejstarší syn ale musel často pomáhat v hospodářství či hlídat sourozence. V roce 1831 byl šikovný a nápaditý Bursa přijat do zednického cechu ve Vlachově Březí. Poté se vydal do světa, aby získal zkušenosti.
Prý byl veselé povahy, měl rád společnost, dobré jídlo a pití. S penězi to ale moc neuměl. I když stavěl převážně pro zámožné sedláky, většinu výdělku proflámoval. Štěstí mu příliš nepřálo ani v rodinném životě. Oženil se celkem třikrát, všechny jeho manželky však zemřely. Ze vztahů se Bursovi narodilo celkem třináct dětí. Pět z nich skonalo v útlém dětství, další dvě pak v dospělosti.
Se stavěním svých výrazných štítů – bursovek – přestal Bursa z nejasných důvodů kolem roku 1862. Zemřel v osamění a nemocen 19. srpna 1884 ve věku 71 let v chudobinci ve Vlachově Březí.
Selské baroko – jak vypadá
a kde ho můžete obdivovat
Termínem selské baroko se označuje unikátní vesnická architektura, v níž se uplatňují barokní, rokokové a klasicistní prvky v prostředí jihočeského venkova. Nejvíce se tyto stavby nacházejí v centrální části jižních Čech zvané tradičně Blata, zhruba mezi Netolicemi na západě a Kardašovou Řečicí na východě. Mnoho statků si dochovalo původní uspořádání i výzdobu. Nejznámější jsou Holašovice na Českobudějovicku, od roku 1998 pod ochranou UNESCO.
