Se životem středověkých kupců na obchodní stezce, panovníků i prostých lidí seznamuje turisty nová naučná stezka ve Starém Plzenci na Plzeňsku. Zastavení přibližují život v 10. až 12. století v kdysi rušné aglomeraci kolem ostrohu Hůrka v dnešním Starém Plzenci. Místo někdejšího přemyslovského hradiště je považováno na kolébku současné Plzně. Stezka na třinácti zastaveních nabízí také interaktivní hry a zábavu pro děti.
Ve středověku tudy putovali i panovníci
Stezka vychází z plzeneckého náměstí a měří 3,5 kilometru, s návratem zpět na náměstí je ještě o 1,5 kilometru delší. Zavede turisty k areálu národní kulturní památky, románské rotundy sv. Petra a Pavla. Součástí stezky je také nově postavená kopie základů kostela svatého Vavřince z 11. století. Původní základy archeologové před lety zakonzervovali a zahrnuli zeminou. Nyní nad nimi na povrchu vytvořili kopii.
Starý Plzenec, nebo dříve Stará Plzeň, stál na rušné stezce z Prahy do Řezna, kudy v raném středověku putovali panovníci, církevní hodnostáři i kupci. Na naučné stezce se tak turisté dozvědí o středověké dopravě, povozech, tažných zvířatech, značení cest nebo o době, za kterou kupci či králové absolvovali trasu z Prahy do Řezna i jinam po Evropě. Jinde se lidé dozvědí o životě středověkého hradiště, o zemědělství a architektuře.
Povodně možná odkryly původní dláždění
„Zatímco rodiče si budou číst informace na tabulích, je pro děti připravena zábava – dřevěná palisáda s rytíři, malá skalka, hledání stop lidí, vozů a zvířat v terénu nebo skládání kostek se základními znaky stavebních slohů,“ řekla Jitka Sutnarová z občanského sdružení Hůrka a Radyně, které stezku zřídilo. Autoři stezky připravili na jedno ze zastavení také deskovou hru na vlka a ovečky, která prý byla oblíbená už ve středověku.
„Část stezky vede pod severními hradbami bývalého hradiště, kde přesně kopíruje původní středověkou cestu,“ řekla Sutnarová. Podle archeologů není ani vyloučeno, že zachované dláždění drobnými kamínky, které před jedenácti lety odkryly povodně, může být pozůstatek původního středověkého dláždění.
Náklady na vybudování stezky přesáhly 400 tisíc korun. Sdružení dostalo evropskou dotaci, částečně přispělo i město.
