Lidé se mohou ode dneška naplno připojit k evropské občanské iniciativě, jejímž cílem je zrušit v rámci EU střídání zimního a letního času. K důvodům této iniciativy patří podle organizátorů negativní vliv změn času na lidské zdraví. Podle průzkumu magazínu i60 nepodporuje střídání času sedmdesát procent aktivních seniorů a zhruba polovina by jej ihned zrušila.
Podpis pod iniciativu s názvem Pouze jeden čas bude možné připojit buď po registraci na webu www.onlyonetime.cz, nebo prostřednictvím standardních petičních archů u dobrovolníků. Od 18. července se mohli zájemci na webu iniciativy "předregistrovat". Na sociální síti Facebook ale iniciativa získala do konce července jen na 440 příznivců.
Některé odpůrce střídání času totiž od registrace zrazuje nutnost zadat kvůli ověření pravosti podpisu adresu, e-mail, číslo telefonu a číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Organizátoři tento požadavek zdůvodnili tím, že za falešné hlasy by jim hrozila od Evropské komise až půlmilionová pokuta.
Je třeba milion podpisů
Pro projednání návrhu v unijních orgánech bude muset iniciativa během roku shromáždit jeden milion podpisů občanů zemí evropského společenství. Internetová verze byla zvolena v duchu pravidel EU kvůli tomu, že se podpisy budou shromažďovat ve všech státech unie.
Organizátoři také podle evropských pravidel potřebují v sedmi zemích unie shromáždit minimální počet podpisů, který je v každém státě odlišný v závislosti na počet jejich obyvatel. V Česku to například představuje 16 500 lidí, na Slovensku kolem 7500.
Jen letní, nebo zimní čas?
U nás byl letní čas zaveden poprvé za 1. světové války v letech 1915 a 1916, poté platil od roku 1940 do roku 1949. Potřetí byl zaveden v roce 1979 za ropné a energetické krize. Od roku 1996 se Česká republika připojila ke zvyklostem Evropské unie, které chce iniciativa nyní změnit. Podle průzkumu z počátku století si střídání letního a zimního času nepřeje 45 procent obyvatel EU. V některých pobaltských státech je to dokonce 60 procent lidí. Zatím ale není zřejmé, zda by měl být zaveden pouze zimní čas, který si více přejí na jihu Evropy, nebo Seveřany preferovaný letní čas.
Traduje se, že prvním, kdo přišel s nápadem zavést letní čas, byl Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 upozornil na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla. Dnešní odborníci však tvrdí, že se střídání času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. To nahrává řadě odpůrců letního času, kteří prohlašují, že časový posun působí mnoha lidem problémy se spánkem a stres. Po změně času prý stoupne počet dopravních nehod a sebevražd.