Desítky archeologů vyzbrojených lopatkami a štětečky bádají v hnědé půdě jeskyní v lokalitě Atapuerca na severu Španělska. Tato mravenčí práce jim jednoho dne možná umožní obrátit novou stránku v historii lidstva. V jeskyni Gran Dolina se totiž zdola nahoru rýsují vrstvy, více či méně zřetelné, z nichž každá vypráví o jednom úseku lidské historie.
„Dole jsme v době před jedním milionem let, nahoře od 200 tisíc let do dneška, tedy je tu časový úsek dlouhý 800 tisíc let. Je to unikátní lokalita,“ vysvětluje José Maria Bermudez de Castro, který je jedním ze tří šéfů dohlížejících na práci kolem těchto vykopávek. „Jestliže spojíme všechna naleziště objevená v Sierra de Atapuerca dohromady, kryje nám to období od jednoho a půl milionu let, prakticky od příchodu prvních lidí do Evropy, až do dneška. Chybějí pouze malá časová okénka,“ podotýká archeolog, jehož citovala agentura AFP.
V této lokalitě nedaleko Burgosu byly v roce 2007 objeveny v Sima de los Elefantes lidská čelist a článek prstu z doby před 1,2 milionu let. Šlo o mimořádně významný objev, protože o těchto ostatcích se soudí, že patřily nejstaršímu Evropanovi. Pak následovaly lebky, kosti či zuby, které patřily člověku předchůdci (Homo Antecessor), z doby před 850 000 až 950 000 lety.
Poté byly objeveny ostatky člověka heidelbergského (Homo Heidelbergensis) z doby před 400 000 až 450 000 lety v Sima de los Huesos. „To je naleziště, jež světu dalo největší počet lidských ostatků,“ zdůrazňuje další ze šéfů archeologického týmu Juan Luis Arsuaga.
Od pračlověka do středověku
Vědci, kteří od roku 1978 pátrají v této výjimečné lokalitě, rekonstruovali podmínky života jejích obyvatel. Lokalita byla v roce 2000 zanesena na seznam světového dědictví UNESCO. „V dobách člověka předchůdce byla Atapuerca osídlena lovci, jichž zřejmě nebylo více než 30 nebo 35 a pohybovali se na území o průměru deset až dvacet kilometrů,“ uvádí Bermudez de Castro. „Občas se vraceli do jeskyní, ale většinou žili venku. Zřejmě lépe než my dokázali odolávat chladu i vedru,“ říká.
Objevené ostatky také ukázaly, že tito lovci byli možná kanibaly. „Atapuerca byla ideální lokalitou, byla zde blízko voda, vegetace, hodně lovné zvěře. Jestliže sem přišli lidé z jiného kmene, lovci je zabili a snědli,“ vysvětluje archeolog.
Nad jeskyní Gran Dolina si archeologové postavili jedno ze svých přístřeší pro tuto sezónu vykopávek, která skončí koncem července. Po zbytek roku budou analyzovat tisíce úlomků kostí, z nichž nejvýznamnější jsou vystaveny v Muzeu evoluce lidstva v Burgosu.
Země je tu rozdělena páskami na čtverce o jednom metru čtverečním. V každém z nich archeolog v dřepu pečlivě zkoumá půdu. Občas se objeví úlomek kosti: koňský zub, myší kůstka či úlomek pazourku. „Koně byli tehdy dosti malí, jen o něco větší než osel,“ poznamenává další šéf archeologů Andreu Olle. Oblast byla osídlena lvy, hrochy, nosorožci či bizony.
O něco dále v jeskyni Cueva Mayor pracuje další skupina v nalezišti mnohem méně starých lidských ostatků. Je jim 5000 let, patří druhu Homo sapiens a pocházejí zřejmě z pohřebiště. V horních vrstvách jeskyně byly dokonce objeveny pozůstatky ze středověku. „Vládne zde neuvěřitelná rozmanitost, jako bychom tu měli knihu historie o mnoha stránkách,“ říká profesor José Miguel Carretero z Burgosu.
Archeologové proto doufají, že se jim nakonec podaří nalézt chybějící články, které jim umožní sestavit nepřetržitý řetězec lidského vývoje.
