„Pár učitelů se ke mně chovalo dobře. Moc jich nebylo. Vyjmenoval bych tři čtyři. A pak asi padesát těch, kteří mě těžko snášeli...“
Stačí pár citátů na úvod, aby bylo jasné, o kom je řeč. Pořádně prořízlá pusa a velká dávka sebevědomí charakterizují herce a moderátora Jana Krause, který už skoro patnáct let přináší na české obrazovky žánr talkshow. Kraus přitom nenacházel kvůli své výřečnosti a trochu vznětlivé povaze v televizi vždy pochopení. Několikrát změnil působiště i pojetí pořadu, dnes zpovídá své hosty každý týden na stanici Prima family v Show Jana Krause.
Nejtěžší hosté v televizní show jsou kamarádi
Jeho pořadem prošly stovky lidí, od světově proslulého plastického chirurga Bohdana Pomahače přes známé sportovce a hudebníky až třeba po slovenskou horalku, které se prý zjevila Panna Marie. Jen výjimečně ale Kraus zpovídá blízké. „Kamarádi jsou skutečně těžcí hosté. Nemůžete s nimi vést normální rozhovor, ale kamarádský taky ne, protože by si lidi mysleli, že jste se zbláznil,“ řekl jednou.
Nejhorší prý bylo, když mu oznámili, že bude mít ve studiu maminku s bratry, spisovatelem Ivanem a profesorem politologie Michaelem. „To jsem se vypotácel z divadla v mrákotách,“ vzpomínal. Rozvětvená rodina Krausova s pěti dětmi byla ale na druhou stranu prostředím, ve kterém druhý nejmladší ze sourozenců Jan Kraus dostal dobrý základ pro své současné povolání. „Pokud jste u nás doma neskákal do řeči, tak byste nepromluvil dodneška,“ svěřil se.
Konfliktů se rozhodně nebojí
Kraus je známý obhájce svobody projevu a kritik cenzury. A nebojí se jít do konfliktu ani se svým chlebodárcem, což dokázal naposledy před třemi lety, když se z České televize přesunul na Primu. „Mám pocit naprostého klidu, zatímco tam se stupňoval cenzurní nátlak,“ řekl poté. I v tomhle přístupu přitom těží z vlastní rodiny, tedy od matky: „Přestože měla za sebou komunismus a předtím koncentráky, nikdy se nestala tím lokajem, co říká druhým: Zavři pusu a drž krok. Naopak. Vždycky, když jsme udělali někde bengál a vysvětlili jsme to, řekla: Správně. V tomhle je pro nás velkým vzorem dodneška.“
Doma prošel Kraus i velkou školou humoru: „Humor se nepěstuje. Ten tam nějak je a vliv na to asi mají souvislosti. Víte, nás bylo v té divné době pět dětí v rodině s takovým zvláštním příběhem, odmala jste cítil, že humor je něco jako bezpečnostní pás.“
Nesnášel ponížené herce a nabubřelé režiséry
Rodinu, do které se Jan Kraus před narodil 15. srpna 1953, tedy před rovnými šedesáti lety, přitom její rozvětvení příslušníci charakterizují jako dokonale nestandardní. Všichni čtyři sourozenci emigrovali, jediný Jan zůstal a svou sebevědomou přítomností si budoval ostrůvek svobody doma. Štvalo ho leccos, od školy až po ponížené herce či nabubřelé režiséry, ale zůstal svůj. Z gymnázia ho vyloučili (dokončil večerně), odmalička pak točil filmy, jako třeba Dívku na koštěti, kde mu až do dospělosti vydržel typ sígra.
Po podnikatelské anabázi v první polovině 90. let se Kraus v roce 1995 vrátil do divadla vlastní hrou Nahniličko, která se úspěšně uvádí dodnes. S Jiřím Ornestem a Josefem Hrubým razantně pronikl i na obrazovky České televize pořadem Dvaadvacítka. A specifický humor, ironii i nadhled uplatnil poté na Primě v talkshow Sauna nebo Další, prosím. Koncem roku 2000 se výrazně angažoval během krize ve veřejnoprávní televizi, poté usedl na několik let do vedení Filmového a televizního svazu.
Otevřená válka proti bulváru
Po roce 2001 se opět objevoval ve vysílání České televize, a to dokonce v několika pořadech, až bylo poněkud „překrausováno“. V roce 2004 v ČT představil svůj vysněný pořad, noční talkshow Uvolněte se, prosím – ovšem na rozdíl od každodenních amerických vzorů uváděnou jen jednou týdně. Po šesti letech se pak s pořadem i s věrnou spolupracovnicí, dramaturgyní Simonou Matáskovou přesunul zpátky na Primu. Tam vystupoval i jako porotce v soutěži Česko Slovensko má talent.
Jako známý moderátor je Jan Kraus hodně na očích. Vede otevřenou válku s bulvárními médii, v květnu 2009 dokonce podepsal petici za bojkot bulváru.
Jeho soukromý život přitom prošel zajímavou turbulencí. Nyní žije s Ivanou Chýlkovou, se kterou má syna Jáchyma, zatímco jeho bývalá žena Jana Krausová, matka jeho dvou synů, zase s Karlem Rodenem, bývalým partnerem Chýlkové. A aby toho nebylo málo, před pár lety se objevil nemanželský Krausův syn, teď už dospělý, který otci jako by z oka vypadl.
Co také někdy
prohlásil Jan Kraus
O politice: V Česku je v politických stranách asi osmdesát tisíc lidí. Z nich se stala zvláštní kasta dirigující zbytek k tomu, kolik jí mají dát peněz, aby se měla dobře – aby oni měli na argentária a zároveň aby něco zbylo na acylpyrin. Nesnesitelné je, že to byl princip, který jsme před dvaceti lety tolik toužili narušit. Za komunismu to byla jedna strana, dnes jich je tady pět. Když toho víc ukradneme, vy musíte přidat. Korupcí ročně zmizí sto miliard a z hádky doktorů o dvě miliardy se rozpoutá téměř občanská válka.
O svém dětství u filmu: Poznal jsem velmi brzo, že dospělí zdaleka nejsou tak chytří, jak vypadají. Že zdaleka nejsou tak mravní, jak předstírají. Dospělí zásadně děti podceňují. Mysleli, že leccos nevidím, neslyším a nevnímám. To pak vidíte všechny nectnosti jako na divadle. Takže jsem brzy byl, pokud jde o dospělé, bez iluzí. Po úvodním šoku a překvapení jsem pak na to byl zvyklý a dodnes jsem za to vděčný.
O popularitě: Lidi mě poznávají pochopitelně hodně často, jsem na to zvyklý. Někdy je to člověku jedno, jsou dny, kdy z toho člověk má možná i radost. Když padnete na lidi, co mají dobrou náladu a říkají vám radostně nazdar. Jsou ale i dny, kdy už toho máte dost a musíte se někam schovat. Někdy jsem i odměřený. Rozumíte, já si sednu do vlaku, píšu něco na notebooku a najednou přijde paní, praští mě do zad a řekne: Nazdar. Tak to bych vyletěl z kůže. Já jí řekl: Teď pracuju. Ona se urazila a začala na mě křičet, že už se na můj pořad v životě nepodívá.