Jako patron teologů, knihtiskařů, ale i pivovarníků je uctíván svatý Augustin, jehož památku slaví římskokatolická církev 28. srpna. Lidé se k němu také modlí, chtějí-li mít dobrý zrak. Bývá zobrazován jako biskup nebo učenec s knihou, psacím brkem a planoucím srdcem probodnutým šípy.
Tento velký křesťanský filozof, teolog a polemik, patřící k předním církevním otcům a učitelům, prožil převážnou část svého života v severní Africe, především na území dnešního Alžírska. Narodil se jako Aurelius Augustinus v Tagastě, jeho otcem byl pohan a matkou zbožná křesťanka, později známá jako svatá Monika. Přes 30 let působil jako biskup v Hippo Regiu (dnešní Annabě), kde také 28. srpna 430 v 75 letech zemřel.
Světec, který v mládí hojně holdoval pití, neřestem a zahálce než nakonec nalezl smysl života v křesťanské víře, je považován za jednoho z nejlepších kazatelů všech dob. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, které ovládalo křesťanskou teologii a filozofii po mnoho dalších staletí: až do 13. století prakticky nebylo teologa, který by se s Augustinem mohl vůbec pokusit srovnávat. Z jeho spisů Vyznání a O obci Boží čerpal celý středověk. Z řehole, kterou sepsal pro ženský klášter v Hippu, se v průběhu staletí vyvinuly četné společnosti augustiniánů.
