Stalo se to jen pár hodin po Hitlerově fanatickém projevu na závěr sjezdu NSDAP v Norimberku. Německý vůdce obvinil Prahu z toho, že útiskem sudetských Němců vytváří nesnesitelnou atmosféru a přispívá k zostřování mezinárodní situace – proto vyzývá sudetské Němce ke vzpouře.
Vzápětí, v noci ze 12. na 13. září 1938, vypukl v českém pohraničí pečlivě připravovaný a Berlínem financovaný pokus o puč sudetských Němců vedených krajním nacionalistou Konradem Henleinem. Od tohoto dramatu uplynulo 75 let.
Kondrad Henlein uprchl do Německa
Přestože československá vláda proti stoupencům velkoněmecké myšlenky ihned rázně zasáhla a nepokoje za dva dny potlačila, v rozbití státu nacistům nezabránila. Henlein, stejně jako další vedoucí činitelé jeho Sudetoněmecké strany, uprchl do Německa.
Tam připravil 14. září na Hitlerovu žádost, vyvolanou jeho chystanou schůzkou s britským premiérem Nevillem Chamberlainem, nátlakové prohlášení, že obsahem dalších jednání o sudetoněmecké otázce může být jen předání českého pohraničí Německu.
Tvrdý nátlak britského a francouzského vyslance
Následující den na jednání s Chamberlainem pak Hitler požadoval, aby Německu byla postoupena území s více než 50 procenty německého obyvatelstva. Vláda premiéra Milana Hodži tento požadavek nejprve odmítla. Po tvrdém nátlaku britského a francouzského vyslance na prezidenta Edvarda Beneše ale vyslovila 21. září s odstoupením požadovaných území souhlas.
V noci na 30. září pak nejvyšší představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa podepsali Mnichovskou dohodu, která plně akceptovala německé územní požadavky vůči Československu. Naše vláda týž den mnichovský diktát přijala.
