Tahle historie je už sice stará 75 let, ale pořád má trpkou příchuť. V hornobavorském alpském letovisku Berchtesgadenu se 15. září 1938 konala schůzka německého vůdce Adolfa Hitlera a britského ministerského předsedy Nevilla Chamberlaina. Hitler na ní formuloval své požadavky vůči Československu a chtěl především, aby Německu byla postoupena území s více než 50 procenty německého obyvatelstva. Chamberlain neměl námitek, jen si ještě vymínil poradu s Francií.
Československá vláda premiéra Milana Hodži tento požadavek, podpořený nótou britské a francouzské vlády, nejprve odmítla. Avšak po ultimativním nátlaku britského a francouzského velvyslance vláda a poté i prezident Edvard Beneš s odstoupením pohraničí souhlasili. Tento akt rezignace vyvolal bouřlivý odpor obyvatelstva, který vyvrcholil 22. září generální stávkou. Hodžova vláda padla a nový kabinet generála Jana Syrového vyhlásil o den později všeobecnou mobilizaci.
Celonárodní vlna odhodlání postavit se hrozbě nacistického Německa se zbraní v ruce však trvala pouhý týden. V noci na 30. září nejvyšší představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa podepsali Mnichovskou dohodu, která plně akceptovala německé územní požadavky vůči Československu. Týž den vláda a prezident Beneš mnichovský diktát přijali, bez boje vydali Německu pohraničí i s celým systémem pevností, a napsali tak tečku za jednou etapou existence Československa.
