Nemyslím,
že toho bylo málo,
vždyť, co jsem dostala,
tak všechno za to stálo,
nežít jak jepice,
posunout hranice,
být trochu dobrodruh,
těšit se na rozruch.
Netvrdím,
že na mě mnoho čeká,
vždyť život pospíchá
jak nedočkavá řeka,
jsem družka drobností,
smíchu a něžností,
snů s tebou spojených,
v nichž láska není hřích.
Nevěřím,
že pro mě všechno končí,
to jenom procitnu
a neotevřu oči,
daleko od tebe
kam cesta povede,
když dívčí signály
v mé duši zůstaly?