Mám nemocné srdce, ano nemocné, i když vlastně nikdo nedefinoval přesný název této mé, poněkud nepříjemné srdeční záležitosti.
Jo, za mlada to byly srdeční záležitosti příjemné, zajímavé, ba dokonce očekávané. Každý po nich toužil, všichni si je přáli, ale nikdo netušil, v co se tyto tak zvané srdeční záležitosti na stáří změní. Bude to stav nepříjemný, bolestivý a vysoce nežádoucí. Věřte mi, já vím o čem tady píši. Já už jsem stará osoba a už mohu posoudit tří generační rozdíly srdečních záležitostí.
V době mládí srdce řádí, jako bujný nezkrotný hřebec. Při náznaku lásky, by vyskočilo z těla. Při neopětované lásce také, ale vždy se dá kočírovat. Ve středním věku je srdce jakoby v útlumu. Existenční a rodinné starosti zaberou příliš místa v mysli a duši každého z nás. Srdce ale nezahálí. Plní se a plní láskami k partnerům, potomkům, rodičům a jiným lidským a zvířecím příslušníkům. Plní se také láskami k mamonu, majetkům a penězům, také k přírodě a krásám, umění a sportu. Tohle a mnoho dalšího srdce pojme v době středního věku.
Tu se ale najednou stane, že občas v srdci zarachotí, zašramotí nebo jakoby zaklepe a člověku tím dává najevo, že je plné, nacpané až k prasknutí. Někdy opravdu praskne, ale většinou vysílá jenom poslíčky: "Jsem přeplněné, udělej s tím něco! Předej trošku lásky někomu, máš jí na rozdávání!" Rozhlédnete se a z hrůzou zjistíte, že tu není nikdo, kdo by o tu náplň Vašeho srdce stál. Každý ve vaši blízkosti má svého dost. A kdo by ji přijal, ten už dávno není blízko Vás, ale někde daleko, pro Vás v nedostupných a nedohledných místech. Zkusíte svou lásku dávat všem kolem sebe, ale málokdo ji pochopí a příjme.
A to je, myslím si, to stáří. Když už o Vaši lásku nikdo nestojí a svoji Vám nikdo nedává. To je ta nemoc o které tu sáhodlouze píši. Neléčitelná a bolestivá. Pokud se u člověka projeví stáří pouze vráskami, či obézním a nevzhledným tělem, není to nic nepřirozeného a čeká to každého z lidí. Ale pokud srdce překypuje a je naplněno k prasknutí, je to také stáří, ale bolestivé a zlé. Takové srdce buď pukne, nebo okorá. A když se tak stane, mění se láska v něco jiného, podobného spíše zlosti, že Vás nikdo nechápe, neposlouchá, nechce. Začne vás to obtěžovat, neustále vnucovat svému okolí něco, co nikdo nechce. A začnete toužit po klidu a samotě. Lidé ve vašem věku mají podobné problémy a mladší nemají na vaši lásku čas. A tu si uvědomíte, že i vy jste byli v období středního věku, kdy spousta lidí rádi poslouchají jenom sami sebe a zajímá je jen a jen hlas vlastního srdce.
Láska jako taková, čistá a pravá, ta nezištná, tak zvaná boží, je mezi námi velmi málo. Já měla tu čest ji poznat, krátce, ale opravdově.
| Z archivu - náš portál obsahuje cca 2500 čtenářských příspěvků, nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli. |
