Je to architektonický symbol Austrálie. Obří plachetnice kotvící u popřeží, roztažená křídla exotického ptáka či milující se želvy – to vše připomíná budova opery s kaskádou mušlovitých útvarů, která trůní v přístavu v Sydney. Krása vizionářské stavby spolykala i mimořádnou částku, původní rozpočet sedmi milionů se vyšplhal až na 102 milionů australských dolarů. Ale vyplatilo se to, neboť se říká, že je to nejkrásnější budova postavená na světě po druhé světové válce.
Dánský architekt Jörn Utzon se údajně nechal inspirovat motivy ze světa přírody, zejména pak pocitem, jenž si odnesl z prohlídky náhorních plošin Mayů v Mexiku. Utzonův návrh byl už během výběrové soutěže vyhlášené vládou Nového Jižního Walesu v roce 1956 označován za geniální.
Stavba se však potýkala s problémy, a to nejen technickými. Architekt Utzon se na ní přestal kvůli opakovaným sporům s vládou Nového Jižního Walesu podílet v roce 1966, kdy z projektu odstoupil. Na to pak doplatila podoba interiéru, protože australští architekti se od původních plánů odchylovali. Přesto však opera v Sydney sklidla při svém otevření před 40 lety, 20. října 1973, obrovský obdiv. Bylo to tehdy opravdu veliká sláva, umocněná tím, že operu otevřela královna Alžběta II.
Dánský architekt se přece jen
dočkal satisfakce – a pak skonal...
Revoluční návrh architekta Utzona porota vyřadila už v prvním kole. Naštěstí jej objevil světoznámý americký architekt finského původu Eero Saarinen, který přijel na zasedání jury pozdě a zpětně prohlížel odložené výkresy. Projekt ho fascinoval a pak dlouho přesvědčoval kolegy v porotě, že tento návrh je ten pravý.
K realizaci však vedla velmi dlouhá a trnitá cesta, během níž byl projekt nepříliš šťastně upravován, aby byli statici schopni spočítat složité dynamicky protvářené střešní skořepiny. Následovaly různé změny konstrukce a interiérů, a především celou stavbu doprovázel nedostatek financí, takže ji australské vlády střídavě zastavovaly a pak zase rozjížděly. Utzon nakonec znechuceně odjel domů do Dánska a nezúčastnil se ani slavnostního otevření.
Teprve v dalších dekádách byly některé chyby za účasti Utzonových synů Jana a Kima napraveny. Usoužený architekt se přece jen dočkal satisfakce – v roce 2003 obdržel prestižní Pritzkerovu cenu a v roce 2007 získala opera v Sydney status památky Světového kulturního dědictví UNESCO! O rok později velký dánský architekt zemřel.
