Ráno, raníčko vstalo sluníčko. Kupodivu neschovalo se jako předešlé dny, ale bylo k nám štědré po celý včerejší den. Neodolala jsem a odpoledne s pejskem a foťákem jsem vyrazila ven do přírody. Nejkrásnější podzimní barvy sice už pominuly, přesto bylo venku co obdivovat. Tu odkvetlé pampelišky, či bílý ptačí zob, nebo zářivé šípky, modřínky ještě oranžově svítí, louky zelené - čerpají z vlhka a ranní mrazíky jim ještě neublížily.
Možná ještě pod vlivem přednášky léčitele v městské knihovně tento týden, vnímala jsem daleko intenzivněji slunce, modrou oblohu, přírodu. I moje boxerka Fanny byla velmi spokojená, vždy počkala než jsem dofotila. Jen ty rušivé vjemy byly nepříjemné - motorkáři, čtyřkolky, ba i auta po cestách, které nejsou určeny k silničnímu provozu. Vesměs to byli mladí lidé, kteří kvůli svým motorizovaným zálibám neberou ohled na nic a nikoho. Bylo mi líto plašení zvěře, neviděla jsem jedinou srnku, vše zalezlo zřejmě do remízků.
Přišla jsem z procházky nabita energií z přírody a snad se povedly i fotky. Tři z nich přikládám.
