Připomínat státní svátky je podle většiny Čechů správné. Jako nejdůležitější vnímají 28. říjen, kdy se připomíná vznik samostatného československého státu, a Štědrý den. Naproti tomu oslavě vlastních narozenin přikládá důležitost jen 56 procent lidí. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Poslední místo si připsal 1. máj
O důležitosti oslavy Dne vzniku samostatného československého státu je přesvědčeno 93 procent lidí a 92 procent občanů si totéž myslí o Štědrém dni. Na třetím místě skončil Den vítězství 8. května, který je významný pro 90 procent dotázaných.
Pětaosmdesát procent obyvatel považuje za důležité slavit 28. září Den české státnosti. Přes 80 procent občanů se obdobně vyjádřilo o Dni boje za svobodu a demokracii 17. listopadu a Dni upálení mistra Jana Husa, který připadá na 6. července. Podle tří čtvrtin veřejnosti je významná i připomínka slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (5. července), Velikonočního pondělí a Dne obnovy samostatného českého státu (1. ledna).
Na posledním místě mezi státními svátky skončil 1. květen. Oslavu Svátku práce přesto chápe jako důležitou většina dotázaných, konkrétně 70 procent.
Narozeniny slaví hlavně mladší
Význam Velikonoc a dnů věrozvěstů Cyrila a Metoděje a české státnosti častěji považují za důležitější respondenti, kteří se hlásí k římskokatolické církvi. Dotázaní mezi protestanty si totéž častěji mysleli o Dni upálení mistra Jana Husa.
Svátek práce a Den vítězství je významný hlavně pro příznivce levice, naopak dny obnovy samostatného českého státu a boje za svobodu a demokracii pro pravicově orientované voliče. Připomínat si Den vzniku čs. státu a Štědrý den pokládají lidé za významné bez výraznějších rozdílů podle sociodemografických charakteristik. Důležitost oslavy vlastních narozenin prezentují hlavně lidé mladší 29 let.
