Elektronická komunikace e-mailem již mnoho let nahrazuje posílání tradičních dopisů i pohledů. Přesto však stále existují milovníci tištěných obrázků s vánočními motivy, kteří se této tradice drží. Vánoční pohlednice dokonce v poslední době prožívají renesanci. Zatímco poštovní doručovatelé každoročně lidem do schránek roznesou až o desetinu méně listovních zásilek než v předchozím roce, u výjimečných listovních zásilek, jak pošta označuje třeba velikonoční nebo vánoční přání, tomu tak není.
"Prodej vánočních pohledů na poštách v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 2011 se prodalo přes 745 tisíc kusů, loni už to bylo více než 790 tisíc," sdělila mluvčí České pošty Marta Selicharová. Potvrzují to i poštovní doručovatelé, protože sice neznají obsah zásilek, ale přání jsou typická pro svůj formát. A nárůst přání za poslední roky je prý opravdu v poštovní brašně znatelný.
Lidé s dostupností internetu a mobilních telefonů začali záhy posílat přání těmito cestami. Postupně se k obrázkům posílaným elektronickou poštou přidaly fotografie posílané telefonem. Kombinací nových technologií a tradičního pohledu je MMS pohlednice, kterou Česká pošta nabízí od roku 2006. Umožňuje obrázek a text z mobilního telefonu vytisknout a zaslat adresátovi domů. Využívá ji přibližně 120 lidí za den.
V českých zemích se vánoční a novoroční gratulace v podobě pohlednice vyvíjely od 90. let 19. století, a postupně se staly jednou z nejrozšířenějších listovních zásilek. Vánoční a novoroční blahopřání jsou od té doby tradiční součástí konce roku nejen pro domácnosti, ale i pro jejich výrobce a také pro samotnou poštu. Podobu přání přetvářela dobová estetika, ale i politická situace.
Na začátku 20. století nejčastěji vznikaly pohlednice s motivy narození Krista, betlémů a dalších připomínek křesťanských tradic. Častým námětem byly i vánoční stromky a "kouzlo domova". Mezi tyto klasické náměty se ve 20. a 30. letech dostaly dodnes oblíbené kresby Josefa Lady. Posílaly se i motivy vánočních pozdravů z frontových zákopů první i druhé světové války.
Po nástupu komunistické strany k moci byly náboženské motivy postupně vytlačovány, snahám přepsat význam náboženských svátků odpovídaly i náměty pohlednic. V padesých letech se například místo Ježíška objevil Děda Mráz. Postupem času, s rozvojem fotografické techniky, se na pohlednicích začaly tisknout zasněžené krajiny a nejrůznější zátiší s cukrovím, svícny, vánočními stromky či s hodinami odměřujícími poslední minutu starého roku. Od sametové revoluce si už mohou lidé vybírat podle libosti.
