Loučení po půlstoletí: Sbohem, 
ty žíznivá a hlučná „Bardotko“!

Loučení po půlstoletí: Sbohem,
ty žíznivá a hlučná „Bardotko“!

14. 12. 2013

Pro mnohé železničáře, jako je třeba pan Mendlík, a také pro ostatní fanoušky železnic to bude poněkud nostalgická chvíle. S blížícím se koncem současného jízdního řádu se blíží i konec pravidelného nasazování motorových lokomotiv řady 749 do čela osobních vlaků Českých drah.

„Bardotky“ či jinak řečeno „Zamračené“, jak se těmto lokomotivám přezdívá, brázdily české a slovenské tratě bezmála půl století. Od 15. prosince budou u osobáků ČD nasazovány už pouze jako záskok. A co mají tyto lokomotivy společného s herečkou Brigitte Bardotovou, sexuálním symbolem 50. a 60. let? Přece nápadně klenutý předek – podobně se na stříbrném plátně dmula ňadra francouzské filmové hvězdy.

Pojďme se teď projít železničářskou historií a připomenout si naše legendární poválečné lokomotivy a motorové vozy. Vzpomínáte si na ně? Určitě jste i díky nim najeli po republice hezkých pár kilometrů...

ALBATROS (parní lokomotiva řady 498.0)
Jednu z technicky nejvyspělejších parních lokomotiv tuzemské provenience vyrobila plzeňská Škodovka v letech 1945 až 1947 v celkem 40 exemplářích. Typický pro ni byl modro-bílý nátěr, který jí vynesl přezdívku Albatros. Tříválcový parní stroj dokázal lokomotivě udělit rychlost až 120 kilometrů v hodině. Doménou „Albatrosů“ byla vozba těžkých rychlíků na hlavních tratích. Vylepšená varianta těchto lokomotiv, označovaná jako řada 498.1, stanovila v roce 1964 dosud platný rychlostní rekord československých parních lokomotiv, který má hodnotu 162 kilometrů v hodině. Albatrosy byly u ČSD v pravidelném provozu do druhé poloviny 70. let.

HURVÍNEK (motorový vůz řady 801)
Dvounápravový motorový vůz, v železničářském žargonu přezdívaný „Hurvínek“, byl vyráběn v letech 1948 až 1956 v celkovém počtu 549 kusů. Červeně natřené vozy sloužily prakticky ve všech depech ČSD a na dlouhá léta byly páteří osobní dopravy na lokálních tratích. Teprve v polovině 80. let je nahradila modernější varianta motorových vozů. Přezdívku „Hurvínek“ dostal vůz podle dřevěných lavic v interiéru. Hranatý tvar skříně mu vynesl také přezdívky „Kredenc“ nebo „Splašená bedna“.

BOBINA (elektrická lokomotiva řady 140)
Univerzální čtyřnápravové lokomotivy na stejnosměrný proud vznikaly v letech 1953 až 1958 v plzeňské Škodovce (tehdy Závody V. I. Lenina). Charakteristická pro ně byla šestice kulatých oken na bocích strojovny a také elegantní vícebarevné lakování. Sloužily hlavně v rychlíkové dopravě na hlavních tratích, ale bylo je možné spatřit i v čele lehčích nákladních vlaků. Od 90. let jsou na českých tratích k vidění už jen málokdy. Přezdívku „Bobina“ stroje dostaly podle uspořádání podvozku označovaného šifrou Bo'Bo

BARDOTKA (motorové lokomotivy řad 749 a 751)
Tyto čtyřnápravové univerzální lokomotivy s elektrickým přenosem výkonu vyráběla ČKD v letech 1966 až 1971. Celkem jich vzniklo přes 300. Část z nich byla osazena systémem pro parní a později elektrické vytápění souprav, a pod číselným označením 749 jsou využívány v osobní dopravě. Stroje označované jako řada 751 topný systém nemají a slouží k vozbě nákladních vlaků. Pomaluběžný šestiválec lokomotivy s úctyhodným objemem 163,21 litru vykazuje vysokou spotřebu a hlučnost. Proto České dráhy provoz strojů řady 749 od přelomu tisíciletí postupně omezovaly a od nového jízdního řádu je už nebudou využívat. Přezdívku „Bardotka" dostala lokomotiva podle vyklenuté přední části kabiny, jež může evokovat ňadra. Střecha přesahující nad čelní okna těmto lokomotivám vynesla další přezdívku „Zamračená“.

BREJLOVEC (motorová lokomotiva řady 753)
Továrna ČKD Praha vyrobila v letech 1968 až 1977 více než 400 kusů těchto strojů. Přezdívku „Brejlovec“ dostaly podle vystouplého rámu předních oken, který připomíná obroučku brýlí. V současnosti se lze s původními „Brejlovci“ řad 750 a 753 setkat zřídka. Část z nich totiž prošla rekonstrukcí, část byla vyřazena. Mnohem víc jsou k vidění zástupci řady 754, která sice vypadá stejně, má ale modernější výzbroj.

PERŠING (elektrické lokomotivy řad 162 a 163)
Čtyřnápravové lokomotivy pro stejnosměrnou napájecí soustavu vyráběla plzeňská Škodovka v letech 1984 až 1992 jako náhradu za postupně dosluhující elektrické lokomotivy první generace. Provoz strojů řad 162 a 163 zpočátku poznamenaly časté poruchy. Získaly proto přezdívku „Peršing“, neboť podobně jako americké rakety Pershing měly rychlý start, leč krátký dolet. Po odstranění prvotních chyb se paradoxně z „Peršingů“ staly jedny z nejspolehlivějších elektrických lokomotiv ČD. Devět strojů řady 163 prodala Škodovka v polovině 90. let do Itálie. V roce 2010 je zpět do Česka dovezla firma Student Agency pro svou dceřinou železniční společnost RegioJet.

železnice
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?