Nejen málo kopců je lákadlem dnešního tipu na cyklovýlet. Čeká nás podívaná na stavební historické památky i na krásné koně. Vyjíždíme z Chlumce nad Cidlinou. O všech kulturních památkách se můžeme dočíst na internetových stránkách informačního centra. Nejznámější památkou, kterou nesmíme vynechat, je zámek Karlova Koruna. V letech 1721 až 1723 nechal zámek postavit hrabě František Ferdinand Kinský podle plánů známého architekta Santiniho. Na oficiálních stránkách zámku ho nesprávně označují jako italského architekta. Pravdou však je, že Santini se narodil v Praze stejně jako jeho otec. Do Čech přišel z území dnešní Itálie jeho dědeček Antonín. (Podrobnosti viz odkazy.) Název Karlova Koruna získal zámek na počest návštěvy císaře Karla VI.
Po prohlídce zámku nebo alespoň okolního parku vyrazíme směrem na Městec Králové. Doporučuji projet přes Vlkov nad Lesy, kde je sice nepřístupný, ale pěkně zrekonstruovaný lovecký zámeček postavený Kinskými na konci 18. století. Pak se kousek před námi objeví Městec Králové. Přemysl Otakar II. ho povýšil na město ne prý proto, že by v něm přebývali měšťané, ale na paměť toho, že se v něm v roce 1233 narodil. Nejnápadnější stavbou je radnice na náměstí, která byla postavena v roce 1799. Stará radnice stejně jako většina města lehla popelem při velkém požáru v roce 1792.
Nyní míříme na jih. Naším cílem je Žehuň, Žehuňská obora, Žehuňský rybník. Nejdříve doporučuji podívat se do obory. Avšak pozor – obora bývá dva měsíce v roce uzavřena. V oboře je i jeden z dalších loveckých zámečků Kinských. Zdejší rybník je se svými 258 ha devátý největší v republice. Byl postaven v letech, kdy Kryštof Kolumbus objevoval Ameriku. Můžeme pokračovat na jih po silnicích nebo cestu trochu zkrátit dobře průjezdným terénem. (Ze Žehuně vyjedeme po silnici do kopce, zde se dáme doleva na most pro přechod zvěře přes dálnici, odsud můžeme po modré turistické značce pokračovat až do Němčic a dále po silnici z kopce do Týnce.) Ostroh s kostelem a historickou částí Týnce je posledním výběžkem Železných hor a nabízí zajímavý pohled na řeku.
Z Týnce se vydáme za bílými koňmi. Jedeme po silnici směrem na Kladruby nad Labem. Už v Selmicích narazíme na odchovnu Františkov. Ke známému hřebčínu pak vede tříkilometrová alej obklopená výběhy bílých starokladrubských koní. Koně se rodí černí a postupně do šestého až osmého roku zbělí. Hřebčín Kladruby oficiálně založil v roce 1579 Rudolf II. Ten si tady postavil i zámek. Po požáru v roce 1757, kdy vyhořely i plemenářské záznamy, dal nový hřebčín postavit Josef II. To bylo v roce 1770. Přivezl sem i nové plemeníky. V té době měl první předek starokladrubských běloušů Pepoli šest let. U zámku je příjemné posezení s občerstvením.
Celou zpáteční cestu do Chlumce projedeme po cyklotrase 4290. Projedeme vesničkou Kolesa s dostihovou dráhou a stájemi, dále kolem pískoven Flajšar a přes ještě jedny Kladruby (i když menší) do místa startu v Chlumci. Celý okruh měří okolo 65 kilometrů a nejsou na něm žádná výrazná stoupání.
ZBYNĚK MATÝSEK
| Článek je součástí seriálu o cyklotrasách, které jsou vhodné i pro seniory. Všechny trasy, které v rámci tohoto seriálu doporučujeme, jsme projeli před Vámi. Jde tedy o prověřené cesty, nikoli trasy opsané z jiných zdrojů. |
