Když pracuji, chovám se jako malíř. Tvořím detailní individuální portrét. Ten odevzdám divákovi a z mého života odejde s poslední klapkou, říká o svých filmech skvělý herec Ben Kingsley.
Životní role Mahátmy Gándhího mu přinesla slávu, ale taky jistou škatulku. Přitom jeho umění je mnohem univerzálnější. Sir Kingsley hovoří vznešenou angličtinou Shakespearových postav a má pronikavý hypnotický pohled. Taky praktikuje jógu a když na to přijde, klidně se na pódiu postaví na hlavu, jak to předvedl při návštěvě Česka v roce 2001. Do Prahy se přijel podívat i v srpnu 2009 na Letní shakespearovské slavnosti.
Nastavuje divákům zrcadlo
V sedmdesáti, které Kingsley oslaví na Silvestra, má na kontě zhruba stejný počet filmů. Hrál všechno možné – od autentických historických osobností (Gándhí, Šostakovič, Lenin, Mojžíš) až k zuřivým psychopatům, jako byl ve filmu Sexy bestie: „Nastavuju divákům zrcadlo a říkám, že v každém z nás existuje násilná postava.“ Role v tomto snímku mu vynesla nominaci na Oscara v roce 2002.
Zlatou sošku ale v té době už měl, a to právě za Gándhího. Natáčení proslulého velkofilmu bylo pro něj zážitkem. Při přípravě přečetl 23 svazků sebraných děl tohoto indického myslitele.
Syn indického lékaře a anglické manekýny
Postavě Gándhího se Kingsley nápadně podobal. Jak by ne, když je druhorozeným synem indického lékaře a anglické manekýnky. Otcova rodina pochází z indického státu Gudžarát, odkud byl i Gándhí. Zprvu se Ben chtěl stát doktorem Krišnou Bhandžím jako jeho otec. Ale náhodně zhlédnuté představení Richarda III. ho v devatenácti letech zvábilo k divadlu: „Divadelní herectví naučí disciplíně a pokoře, naučí herce myslet a hrát pro diváky.“
Kingsley hrál mnoho shakespearovských rolí. Většinu písní k těmto hrám sám napsal a řadu z nich i zpíval – třeba ve filmové adaptaci Večera tříkrálového z roku 1996, kde hrál klauna Festeho.
Jako červená nit se Kingsleyho filmografií vine tématika holokaustu. Po matce má i židovské a ruské předky. Zahrál si Otto Franka ve čtyřhodinové americké minisérii Deník Anny Frankové (2001) a také muže se žlutou hvězdou v Schindlerově seznamu (1993).
Alžběta II. ho pasovala na rytíře
„Každá postava musí být vykreslena tak, jak ji ještě nikdy nikdo neviděl. Nalézt dosud neobjevené je posláním skutečného umělce,“ myslí si milovník rychlých aut Kingsley, který kdysi také komponoval a zpíval. Dnes žije na anglickém venkově v domě z roku 1849 a stará se o zahradu. Hraje nejen role, které obohacují jeho tvůrčí život, ale i ty, které financují údržbu jeho zahrady. Takže občas natočí i něco takového, jako je komerční drama Krvavá volba z roku 2000.
Kingsley je počtvrté ženatý, od roku 2007 s Brazilkou Danielou Lavenderovou. Předtím byly jeho ženami divadelní režisérka Alison Sutcliffeová, Angela Morantová a Alexandra Christmannová. V roce 2002 při pasování na rytíře řekl královně Alžbětě II., že je to pro něj největší životní pocta: „Oscar nyní bledne, tuto cenu nic nepřekoná.“ V roce 2010 dostal Kingley svoji hvězdu na hollywoodském chodníku slávy s pořadovým číslem 2410.
