Ještě před pár desítkami let tvořily nedílnou součást každé kanceláře. Teď už se ale psací stroje dají spatřit snad jen v ordinaci některých starších lékařů. Dlouho se také držely například na policejních služebnách.
Nablýskané americké Remingtony nebo německé Continentaly, které patřily v první polovině 20. století v českých zemích k nejrozšířenějším, lze nyní v internetových aukcích a bazarech koupit za cenu od několika stokorun až po několik tisíc. Kromě sběratelů si psací stroje, hlavně staré modely vyhlížející jak z filmů pro pamětníky nebo novější pastelové, kupují i lidé do bytu coby retro dekoraci.
Nejstarší patent uznán před 300 lety
V Česku mají psací stroje více než 150letou tradici. První český stroj sestavil v 60. letech 19. století majitel mlýnů a pekáren Jindřich Odkolek, zařízení je dnes vystaveno v Národním technickém muzeu.
Historie psacích strojů se ale začala psát už před 300 lety, roku 1714 ve Velké Británii. Tehdy královna Anna uznala vynálezci Henry Millovi první patent psacího stroje. Jeho řešení se však nedochovalo a na dalších více než 150 let byly strojky na psaní a psací koule několika dalších vynálezců výsadou jen královských dvorů a boháčů.
Sousto pro zbrojařskou firmu Remington
Sériová výroba a s ní i větší rozšíření strojů začala téměř o 150 let později v USA. Za návrhem prvních modelů připomínajících moderní psací stroje s klávesnicí a inkoustem napuštěnou páskou stáli vynálezci Christopher Sholes a Carlos Glidden, kteří jej roku 1873 prodali zbrojařské firmě Remington. Americká společnost pak psací stroje s úspěchem vyráběla až do 50. let minulého století.
Před druhou světovou válkou se psací stroje Remington krátce montovaly i v brněnské zbrojovce. Jediným českým výrobcem byl ale Karel Matouš z Českých Budějovic, který začal stroje vyrábět v době jejich největšího boomu ve 30. letech. Tehdy už si psací stroje včetně malých kufříkových našly místo v mnoha kancelářích a fabrikách. Od 60. let se pak na pracovních stolech začaly zabydlovat psací stroje elektrické.
První psací stroje vznikaly jako
mechanické pomůcky pro nevidomé
Stroj na psaní písmen, připomínající tisk. Tak byl popsán psací stroj v prvním patentu, od jehož udělení uplyne v úterý 300 let. Jeho tvůrcem byl britský inženýr Henry Mill. Přesné řešení se ale nedochovalo, a také rozložení kláves bylo poněkud jiné, než se používá dnes.
Mill se narodil v roce 1683 nebo 1684. Podle dochovaných zdrojů se podílel na vzniku vodní elektrárny v Northamptonu. Pracoval pro vodárenskou společnost a za svého života podal dvě žádosti o udělení patentu. V roce 1706 získal první patent (číslo 376) za vylepšení kočárových pružin a v roce 1714 další (číslo 395) za stroj k „vysazování nebo přepisování písmen jednotlivě nebo postupně jedno za druhým, jako při psaní, tak přesné, že se skoro nedá odlišit od tisku, velmi užitečné při pořizování veřejných záznamů“.
Za dalšího vynálezce bývá považován Němec Friedrich von Knaus. Ten v letech 1753–1760 sestrojil celkem šest psacích přístrojů různých typů.
První pokusy o tento vynález byly vedeny kupodivu nikoli myšlenkou usnadnění práce písařům, ale vznikaly jako mechanické pomůcky pro nevidomé, které by jim umožnily vyjadřovat myšlenky samostatně písemnou formou. První psací stroje vyrobené ve Francii byly určeny právě jim.
Tak roku 1775 jistý Wolfgang von Kempelen z Prešpurku (nyní Bratislava) sestrojil přístroj na psaní listin pro osleplou vnučku Marie Terezie. Z podobných pohnutek konstruoval roku 1784 psací stroj i anglický inženýr Jenkins a po něm v roce 1808 Ital Pellegrinus Turri z Castelnuova pro osleplou hraběnku Karolinu Fantoni.
