Jako každé jaro, tak i letos začíná našim seniorům nabídka zájezdů, výletů a vycházek. Tentokrát jsme se rozhodli trochu poznat krásy Střední Moravy.
Program je bohatý a zájem našich seniorů opravdu veliký. První zastávka je v Čechách pod Kosířem. Zde navštěvujeme Muzeum historických kočárů, které je největší svého druhu v České republice. Věnuje se historii kočárů, jejich doplňkům i restaurování. Je zde k vidění kočár smuteční, arcibiskupský, ale také největší sbírka luceren a spousta jiných pokladů.
Paní Obrová nás muzeem provází, velice poutavě a zasvěceně hovoří o všem, co máme možnost vidět a co nás zajímá. I když v obrovské místnosti plné kočárů je dosti zima, přesto se nám tu všem velice líbí. Nechce se nám ani odcházet ven.
Ale čas je neúprosný. Naše cesta pokračuje dál. Další zastávka je v obci Konice. Konický zámek. Je zajímavý,čtyřkřídlá barokní budova zámku stojí ve středu městečka. Je to jednopatrová budova čtvercového půdorysu s čtvercovým dvorem a patrovými arkádami. V současnosti je v budově zámku umělecká škola, koncertní a obřadní síň. Zámek vznikl v letech 1703 až 1705 přestavbou původní tvrze na letní sídlo premonstrátů. V přízemí konického zámku se nachází ojedinělá expozice zvyků a řemesel s ukázkami vzácných exponátů. Za nejvzácnější je považován nejstarší věžní hodinový stroj na Konicku. Procházíme a vzpomínáme…..jo, takovou sekeru jsme měli doma, takovým nástrojem jsme kdysi šťouchali brambory pro dobytek, to neznáme, to je nám velice blízké….
Městečko Konice patří do okresu Prostějov, tato část střední Moravy se nazývá Haná. Stálý počet občanů tohoto malého města je asi 2890. V produktivním věku je 2077 obyvatel a průměrný věk je 35 let.
Prohlížíme si zámek, zajímavou expozici, naobědváme se, vidíme “nejdražší“ fotbalové hřiště, procházíme se městečkem , nasedáme do autobusu a pokračujeme v cestě.
Další zastávka Náměšť na Hané. Prohlídku zámku máme dlouho předem objednanou, zajištěnou na určitou hodinu. Jenže….Jenže člověk míní a osud mění. Nestíháme!!! Nastává menší problém. Po trošku delším telefonickém hovoru se s průvodkyní domlouváme na tom, že můžeme přijet, že zůstanou „přes čas“.
Nestačím se divit nad touto ochotou. Jsem velice ráda nejen za sebe, ale hlavně za seniory, za které jsem zodpovědná, protože se na zámek velice těší.
Zámek Náměšť na Hané byl vybudován v 18. století v nejmodernějším stylu raně klasicistního baroka s francouzskými architektonickými vlivy. Zámek stojí uprostřed kruhového parku, z něhož vybíhají do čtyř světových stran lipové aleje. V r. 1726 koupili náměšťské panství Harrachové, kteří patřili k významným rodům habsburské říše. Významnou stavbou, spojenou s historií zámku, je i hrobka Kinských, kterou si nechali vystavět v roce 1871 na nově založeném hřbitově v Náměšti.
V roce 1778, po smrti hraběte Harracha, zdědila zámek jeho dcera Marie Róza, od roku 1777 provdaná za hraběte Josefa Kinského. Kinští byli, stejně jako Harrachové, jednou z nejpřednějších rodin v říši a žili v Náměšti 124 let.
Jsme rádi, že tento pěkný a zajímavý zámek vidíme.Chvíli sedáme na lavičky, odpočíváme a opět nastupujeme do autobusu. Jedeme k dalšímu - poslednímu – plánovanému místu. Opět telefon. Domlouvám opravdu hodně opožděnou návštěvu. Daří se. Dojíždíme do obce Cholina. Nikdo z nás včetně řidiče zde dosud nebyl. Cestou nás potká objížďka, práce na silnici, opět trochu bloudíme. Znovu telefon. “Jsme ve vaší obci, jak se dostaneme k vašemu muzeu?“ Dozvídám se, že už nás čekají několik hodin. Ale hlas je vlídný, příjemný, snad vše bude dobré.
Dojíždíme na místo. Na chodníku nás již očekává postarší paní. Než všichni vystoupí, jsem už u ní a velice se omlouvám. Je mi trapně. Paní se usmívá a se slovy “hlavně,že jste v pořádku dojeli“ nás vítá. Jsem opravdu šťastná!!!
Zdejší vesnický život dokumentuje také sbírka několika set dobových fotografií a pohlednic. Unikátem jsou pak dárky od proslulého cestovatele Emila Holuba, který Cholinu za svého života navštívil a přednášel zde o svých zážitcích. Velice zajímavé exponáty. S mnohými jsme se v našem životě už setkali. Školní lavice, kalamáře, šlapací šicí stroje, brusle na klíček….je toho spousta. U některých exponátů stojíme chvíli,u jiných až moooooooc dlouho! Připomínají nám naše dětství a mládí! Ještě před několika dny nikdo z nás toto místo vůbec neznal. Nikdy o něm neslyšel. Nyní se nám určitě zaryje do paměti.
První letošní jarní výlet se vydařil. Byl sice dosti náročný, ale většině z nás to nevadilo. Zůstala v nás všech spousta nezapomenutelných zážitků a to je pro nás seniory důležitější, než třeba nákupy, úklid, praní apod.
