Kožešiny masivně zaplavují přehlídková mola ve všech předních světových metropolích módy a díky tomu v severní Evropě vzkvétá kožešnický průmysl. To však silně znepokojuje nevládní organizace, které mají obavy o osud zvířat. Co se to děje? Je to dobře, nebo špatně?
Nejprve špatně a pak…
Za podpory vysvlečených supermodelek, jako byla Claudia Schifferová, Cindy Crawfordová či Naomi Campbellová, přispěla kampaň "Radši nahý než v kožešině" v 90. letech k tomu, že se kožešina zkrátka stala politicky nekorektní.
Avšak o dvě desetiletí později jsou kožešiny z norka a lišky znovu na všech módních přehlídkách. Podle serveru fashionista.com je loni pro své zimní kolekce použilo 70 procent módních návrhářů. Tuto tendenci potvrzují i módní přehlídky, které se konají letos.
Tento návrat není snadné vysvětlit, ale podle expertů z oboru může být důsledkem krize z roku 2008.
„Když se ekonomická situace zhoršuje, mají politici tendenci soustředit se na základní věci. Na to, jak obnovit růst, jak vytvářet nová pracovní místa či jak odstranit politické zábrany, které ekonomiku zatěžují,“ říká Bo Manderup, šéf evropské organizace Fur Europe.
Jinými slovy, takové marginálie, jako je zabíjení zvířat pro kožešiny, není důležité během krize řešit. A výsledky jsou jasné: během posledních deseti let se světová produkce například norka zdvojnásobila a loni dosáhla 66 milionů kožek, potvrzuje finská aukční síň Saga Furs.
Severní Evropa vede
Přes vzestup čínských producentů zůstává na čele v produkci kožešin Evropa na prvním místě s Dánskem: 1400 dánských chovů exportovalo loni norkové kožky v ceně v přepočtu 46 miliard korun. Z Dánska se kožešiny exportují především do Číny, kde se dále zpracovávají.
Kožešnický průmysl v souladu s doporučeními Rady Evropy, podle nichž musí mít například liška klec velkou nejméně 0,8 metru čtverečního a norek 0,255 metru čtverečního, vytvořil označení garantující původ zvířat a odpovídající podmínky jejich chovu.
Rakouské sdružení na ochranu zvířat Vier Pfoten, které nedávno zveřejnilo videozáznam natočený v jednom chovu ve Finsku, jež je největším evropským producentem liščích kožek, tvrdí, že je to marná snaha. V tomto chovu, který se údajně pyšní dobrými podmínkami zvířat, jsou prý lišky týrány. Na videozáznamu jsou zachyceny lišky velmi obézní z nedostatku pohybu, některé nemají ocas nebo žijí na hromadách exkrementů. „To dokazuje, že neexistuje chov, kde by zvířata měla dobré životní podmínky,“ soudí Thomas Pietsch, expert na volně žijící zvířata u Vier Pfoten.
Je to normální, či ne?
Aktivisté bojující za práva zvířat kromě toho soudí, že chov a zabíjení zvířat nelze v roce 2014 z etického hlediska nijak ospravedlnit. Norci jsou většinou zabíjeni oxidem uhelnatým a lišky elektrickým proudem.
Odpůrci si však vedou svou a lov zvířat na maso a kůži považují za přirozenou věc, kterou naši předkové praktikovali od pradávna. „Někdo jí maso, jiný ne. Respektuji tuto volbu, je to však volba osobní, nikoli sociální. A pokud jde o kožešiny, někteří je milují, jiní nikoli,“ potvrzuje Bo Manderup.
Díky technickým inovacím a marketingu navíc kožešina oprášila svůj image. Už žádné dlouhé hnědé kožichy pro majetné dámy: dnes se kožešina používá v nejmodernějším zpracování nejen k výrobě lehkých kožichů, ale i nejrůznějších doplňků.
V Rusku a v Číně vždy byla a nyní se opět stává kožešina známkou bohatství. Proto také cena norka v posledních letech značně vzrostla. Ve Švédsku poprvé proto po 20 letech vyrůstají nové chovy. Právě ty se však stávají terčem útoků. Švédští aktivisté přirovnávají podmínky chovu k nacistickým koncentračním táborům, uvádí Kerstin Jacobsonová, profesorka sociologie na univerzitě v Göteborgu.
Některé země se proto rozhodly chov kožešinových zvířat zakázat. Například Nizozemsko, dnes třetí největší světový producent norka. Jenže trochu alibisticky – zakáže chov až od roku 2024.
Takže na módních přehlídkách dnes defilují modelky v kožešinách. Troufnete si odhadnout, jak to bude dál? Napište nám, co si myslíte o tomto problému.
