Posledním Ettorovým přáním byla tabulka čokolády. Vychutnával si ji a přitom pohlížel na nehybnou hladinu jezera, 800 kilometrů daleko od domova. Pak se nechal doprovodit do pokoje, kde zaznívala jeho oblíbená Schumannova sonáta. To byla poslední hudba, kterou na tomto světě slyšel.
Ettore, trpící rakovinou slinivky břišní, se dobrovolně a svobodně rozhodl, že právě toho dne a na tomto místě mu lékaři připraví koktejl, který jej během sedmi minut zbaví života.
Sdružení, která bojují za právo na eutanazii, tomu říkají "sebevražedný exil". Ne všude je ale dostupný. Aby třeba Italové mohli ukončit svůj život, cestují do zahraničí, například do Švýcarska, kde je asistovaná sebevražda od roku 1942 legální. Čísla hovoří jasně: počet těch, kdo se kvůli nevyléčitelné chorobě rozhodli porušit italský zákon a zajistit si rychlou a bezbolestnou smrt, se každým rokem zvyšuje. Podle asociace Exit Italia, která bojuje za právo na eutanazii, vzrostl jejich počet loni o celých 34 procent, píše italský list Corriere della Sera.
Zároveň prudce vzrostl počet lidí zaregistrovaných ve sdruženích, která eutanazii v zahraničí zprostředkovávají: loni bylo jen Italů 380 a letos za první dva měsíce o 20 procent více než ve stejném období loňského roku.
V průměru se ročně obrací 200 Italů přímo na švýcarské orgány a předkládá svůj případ švýcarským lékařům, aby ukončení života povolili. Ne všichni se však dočkají "sladké smrti". Někdo si to v poslední chvíli rozmyslí, dalších asi 40 procent je odmítnuto.
Dnes praktikují ve Švýcarsku eutanazii tři společnosti: curyšská Dignitas, bernská Ex International a basilejská Life Circle. Na jejich dveře ročně zaklepe zhruba 1400 lidí z celé Evropy, především Němci, Britové a Francouzi. Italů, kteří ještě před několika lety tvořili 1,24 procenta žadatelů, je stále více, až Dignitas několikrát vyjádřila přání otevřít si pobočku i v kantonu Ticino. Tyto společnosti zaměstnávají desítky specialistů, kteří jednotlivé pacienty pečlivě hodnotí.
Den, kdy chcete zemřít
Tým lékařů podrobně studuje chorobopisy nemocných, kteří si eutanazii přejí, a vybírají jen ty, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou. Pokud je situace pacienta opravdu beznadějná či neexistují-li jiné možnost, lékaři eutanazii doporučí.
Nyní je na nemocném, aby si vybral den, kdy chce zemřít. Všechno musí rozhodovat pacient, nesmí být nijak zvenčí ovlivňován. Švýcarská prokuratura může zasáhnout v případě podezření, že za smrtí vězí osobní a ekonomické zájmy některého příbuzného, a že tedy jde o navádění k sebevraždě.
Jak přesně probíhá dobrovolná asistovaná smrt? Vše netrvá déle než čtvrt hodiny. Pacient se rozhodne, jak chce strávit poslední minuty a může si vybrat hudbu, jakou si chce poslechnout. Tehdy dostane dvě pilulky proti zvracení a deset minut poté – je-li stále ještě odhodlán zemřít – je připraven chemický koktejl na bázi pentobarbitalu sodného, který během tří minut vyvolá hluboký spánek.
Nápoj si musí pacient vzít vlastníma rukama, nikdo mu ho nesmí podat. Dávky jsou tak silné, že k zástavě srdce dojde do sedmi minut. Pak je tělo spáleno, popel vsypán do urny a odeslán příbuzným.
Ne všichni pacienti však mohou v posledních okamžicích života počítat s láskou a útěchou od rodiny. „Příbuzní, kteří doprovodí smrtelně nemocné, se podle italského zákona dopouštějí trestného činu a mohou být odsouzeni až k dvanácti letům vězení,“ upozorňuje prezident společnosti Exit Italia Emilio Coveri. To spolu s vysokou cenou celé procedury (od pěti do osmi tisíc eur, tedy 137 tisíc až 219 tisíc korun) mnohé nemocné odradí.
