Gränna leží na břehu jezera Vättern, druhého největšího jezera Švédska.
Je nám dopřáno se po úmorné cestě dosytnosti vyspat, snídaně je přichystána až na půl deváté, odjezd na výlet v půl desáté.
Máme dost času vyfotit si i penzion a prohlédnout nejbližší okolí. Sluníčko svítí, i když vzduch je poměrně chladný.
První zastávka je v nejbližší obci Bottnaryd. Navštěvujeme místní kostel Bottnaryds kyrka. Je to starobylý dřevěný kostel, který byl vystavěn v letech 1666-1667. Jeho hlavní zajímavostí jsou vnitřní malby, zvláště malby na stropě. Zde je vymalováno nejen Nebe (Ráj) ale i Očistec a Peklo.
Posloucháme výklad majitele o vztahu Švédů k náboženství a jejich životním stylu, hlavně na švédském venkově. Švédové jsou silně nábožensky založení. Věřících je v zemi 95%. V současné době je církev samostatná a odloučená od státu. Má značný majetek a žije z jeho výnosů a darů věřících.
Centrem každé vsi je kostel a fara. Neexistují zde „hospody“. Obyvatelé se scházejí v kostelech, případně na farách. U řady kostelů ve městech je vybudována i kavárna, někdy přímo za kostelními lavicemi. Samozřejmostí v kostele je i toaleta. Okolo kostela se rozprostírá hřbitov. Jsou na něm pochováni nejen lidé, ale i jejich zvířecí přátelé. Kostely jsou otevřeny sedm dnů v týdnu a jsou veřejnosti přístupné. Jen v některých významných, převážně v hlavním městě, se vybírá oficielní vstupné. Fary jsou centrem veškerého společenského života ve vsích.
Evangelické náboženství je v tomto ohledu vstřícnější, neexistuje tam celibát a proto představitelé církve žijí v běžných rodinách.
Neexistují ani zpovědnice, v kostelech je nainstalován „Globus smíření“, na který se dávají zapálené svíčky. Pokud máte nějaké přání nebo toužíte po odpuštění svého prohřešku.
Na vesnicích a samostatných usedlostech se obyvatelé většinou živí lesnictvím, zemědělstvím a rybářstvím. Většina švédské půdy je v soukromém vlastnictví a je vzorně obhospodařována. Švédové si cení svoji krajinu a jsou velcí patrioti. Před řadou domů je stožár a na něm švédský třícípí praporek na znamení, že zde bydlí Švéd. Švédové nelpí nrännaberg, kde jsou instalovány stavby ze šestnáctého století. Z výkladu snad jen jednu zajímavost. V době, kdy Skandinávii vládli Dánové, měli po celém území své vojáky. Neexistovala kasárna a místní obyvatelé měli povinnost vojáky u sebe ubytovat. Proto měla každá chalupa i zvláštní světnici pro vojáky.
Z vyhlídky ve skanzenu je pěkný pohled na Grännu a jezero Vättern. Jezero Vättern je dlouhá užší vodní plocha, tvořící hranici mezi východní a západní částí oblasti Götaland. Rozloha jezera je 1912 km², délka 129 km a šířka 28 km. Okolo jezera každoročně pořádají „závody“ na kole. Start i cíl je v Jönköpingu, trať přes 300 km. Zajímavé na těchto závodech je, že nemají vítěze, ani poražené. Každý „závodí“ sám se sebou, neexistuje žádná tabulka pořadí.
Sestupujeme po schodech do města. Míjíme i malý vodopád. Městečko Gränna je turistickým střediskem Švédska, v létě je zde velmi rušno. Je to nejteplejší místo ve Švédsku. A čím je ještě Gränna známá? Typickými cukrovinkami polkagrís. Jsou to ručně vyráběné cukrovinky, jejich hlavními ingrediencemi je cukr, voda a ocet. Původní receptura je s mentolem, červenobílé špalky. V současnosti se vyrábí řada příchutí. Vidíme celý proces výroby a máme možnost ochutnat i čerstvě vyrobený špalek. Samozřejmě si také nějaké pamlsky kupejeme.
Pokračujeme v procházce Grännou. Naše kroky míří do přístavu na trajekt na ostrov Visingsö. Ostrov Visingsö je malá perlička v jižním cípu jezera, avšak s dlouhou historií. Ostrov obydleli již staří Vikingové a zanechali tu po sobě stovky hrobů. Vznik Visingsö je spojen s úsměvnou bájí, která ještě více podtrhuje magický ráz ostrova: Mytický obr Vist žil podle legendy na východní straně jezera. Jednoho dne se rozhodl se svou ženou jezero překročit. Aby cestu zvládla i jeho manželka, hodil obr do jezera veliký drn, z něhož je dnešní ostrov.
Po vylodění nás čeká malý piknik - kávička a švédské sušenky. Bohužel se počasí kazí, ochlazuje se a trochu i prší. Přesto se vydáváme na krátkou procházku po ostrově. Ostrov je malá rezervace. Žije na něm cca 700 obyvatel a přistěhovat se na něj není vůbec jednoduché. Také je zde zákaz jakéhokoliv stavění, aby nebyl porušen jeho ráz. Ostrov patřil dlouho významné šlechtické rodině Brahů, pobýval zde i známý hvězdář Tycho. Tato rodina byla spřízněna se švédskými králi a na ostrově si v sedmnáctém století vystavěla kostel i opevněný hrad Visingborg. V té době se jednalo o nejpůsobivější stavení ve Švédsku. Tehdejší posádka na obranu činila až 800 vojáků. Hrad Visingsborg byl po roce 1680 neobývaný. Na začátku 18.století se hrad stal táborem pro ruské válečné zajatce a při jejich vzpouře vyhořel.
V kostele Brahekyrkan, (byl v roce 1636 vystavěn na místě románského kostela z let 1150-56) jsou uloženy rodinné klenoty tzv. koruna Brahů a církevní relikviáře.
Při zpáteční cestě ochutnáváme v přístavu místní rybí specialitu – uzeného siha. Je to velmi dobrá ryby, jen s velkými kostmi, které se dají velmi snadno i s páteří oddělit. Není mastná…. prostě nám mooc chutná!
V přístavišti v Gränně nás čeká autobus, nasedáme a míříme již bez dalších zastávek k domovu. Zítra jedeme jinam.
